Když červenou knihovnu, tak jedině od Jojo

recenze

Jeden plus jedna (2016) 5 z 5 / babsi66
Jeden plus jedna

ON – atraktivní čerstvě rozvedený třicátník s velmi uspokojivými příjmy. ONA – sedmadvacetiletá matka samoživitelka se dvěma dětmi, psem a asi tunou účtů po splatnosti. Další z variací na téma jak chudá(k) holka našla svého prince může začít.

Jess se živí jako uklízečka a jedním z jejích klientů je i Ed. Po prvním ne zcela příjemném setkání (jak překvapivé) by se už nikdy nemuseli potkat. Jako na potvoru však na sebe ti dva natrefí ještě několikrát, až se společně ocitnou v Edově Audi. Auto však neslouží jako záskok za postel, ale skutečně jako dopravní prostředek. Cílem je matematická olympiáda ve Skotsku, kam Jess s nevlastním synem Nickym a věčně slintajícím psem doprovází svou nadprůměrně matematickou nadanou dcerku Tanzie, aby jí umožnila vyhrát hlavní cenu a zaplatit tak školné na prestižní škole pro matematicky nadané děti. Cesta je o to delší, že Ed musí jet čtyříctkou, jinak hrozí, že mu Tanzie pozvrací celé auto. A za tu dobu se Jess s Edem sblíží víc, než by na začátku kdokoli z nich chtěl.

Jeden plus jeden je mojí třetí knihou od Jojo (po Stříbrné zátoce a Dívce, již jsi tu zanechal), a i zde autorka použila tentýž vzorec. Holka, která šustí nezaplacenými účty, se zamiluje do chlápka, který si z jejího pohledu žije nad poměry. Podobně jako hrdinky ve zmíněných knihách není Jess žádná fňukna. Naopak, je svéhlavá, místo jazyka má žiletku a většinu problémů řeší odhodlaným „We’ll sort it out.“ I Ed zapadá do vzorečku - ačkoli na první pohled by měl být TEN PRAVÝ, z piedestalu pro prvoplánové úžasňáky ho shazuje škraloup v podobě vyšetřování vyzrazení obchodního tajemství. Na druhou stranu, proč se nedržet osvědčeného, když to funguje.

Jeden plus jeden není žádným bombastickým příběhem plným nečekaných zvratů. Zápletka je předvídatelná od prvních stránek a ústřední dvojice je jen další z následovníků Popelky a jejího prince. I přesto jsou tam věci, díky kterým si knihu oblíbíte. Šablonovití Jess i Ed jsou i přes své nedostatky (nebo právě díky nim) jako hlavní hrdinové sympaticky normální a uvěřitelní. A za zmínku určitě stojí skvěle napsané postavy Jessiných dětí. Samotný nápad postavit hlavní část děje jako román na cestě (tleskám!) zase trochu vyvážil zmíněnou předvídatelnost v jiných ohledech.

Knížka je ideální oddechovkou po náročném dni a v rámci žánru určitě tím lepším, po čem dá sáhnout. I když se Jess a spol. cesta do Skotska táhne, Vám se kniha určitě táhnout nebude. Fanoušci Jojo si přijdou na své a ti ostatní přinejmenším nebudou uraženi.

Komentáře (0)

Přidat komentář