Kdopak by se Marxe bál?

recenze

Kdopak by se Marxe bál? (2011) / Jirka73
Kdopak by se Marxe bál?

Žijeme v demokratických poměrech euroatlantické civilizace, užíváme si svobody, která víceméně prostupuje všemi úrovněmi našeho života. Žijeme v blahobytu s přesvědčením, že vše je skvělé a že nám patří budoucnost. Ale čím více čtete, čím více poznáváte život kolem sebe a čím více ubíhá čas od sametové revoluce, tím více vám dochází, že není vše takové, jaké se zdá. Že vše není růžové, že to s tou svobodou není tak žhavé. A pak třeba zjistíte, že jsou knihy, které si v obchodě nekoupíte. Ne snad proto, že by byly přímo zakázané, ale mají „nálepku“ a tedy nemáte moc šanci se o nich dozvědět, natož si ji dokonce koupit.


Jednou takovou je kniha Kdopak by se Marxe bál, která je třaskavým dílem nejvýraznějšího českého marxisty Josefa Hellera, paradoxně za starého režimu pronásledovaného bolševickým režimem. Jedná se o zásadní knihu sepsanou spolu s Františkem Neužilem a kolektivem dalších autorů a já se k ní doslova probojoval až řadu měsíců po jejím objevení.

Hned zkraje hodnocení knihy je ale třeba říct, že rozhodně není určena pro každého. Tím nechci říct, že by bylo důležité, jaký světonázor kdo vyznává, naopak, kniha je přínosná pro všechny nezávisle na tom, je-li zastáncem levice či pravice. Ono omezení spočívá v náročnosti knihy, která je sice prošpikována neuvěřitelně podrobným a precizním poznámkovým aparátem, ale nijak neumožňuje povrchní čtení někde u vody. Očekává vzdělaného čtenáře nebo aspoň čtenáře, který je schopen analytického myšlení.

Kniha je po okraj naplněna zásadními úvahami o naší společnosti: počínaje podle mě jedinou dostupnou a smysluplnou analýzou bolševického režimu, exaktním popsání naší žhavé současnosti včetně metodicky dokonalého označení vztahů uvnitř společnosti a nakonec, co dělá tuto knihu v našich poměrech převratnou, přichází s precizním návrhem věcí budoucích. Ano, je třeba to zopakovat, Josef Heller udělal to, po čem už generaci voláme: ať schopní předloží nějakou alternativu našeho vývoje. Je paradoxní, že s první věrohodnou alternativou přijde marxista...

Kniha je, jak už jsem výše napsal, opravdu třaskavá. Mnohokrát jsem při čtení kroutil hlavou nesouhlasem, abych chvíli poté jásal na brilantní analýzou. Kniha Josefa Hellera je tou knihou, která vás doslova donutí se rozčílit, donutí vás se opakovaně vracet ke kapitolám, které jste už několikrát četli. Asi se nenajde čtenář, který by souhlasil se vším, co Josef Heller napsal, přesto každý, kdo knihu přečte, mi dá nejspíš za pravdu, že číst pana Hellera má smysl.

Ani po přečtení knihy se ze mě marxista nejspíš nestane, ale vize Josefa Hellera o samosprávném socialismu na mě udělala zásadní dojem a pokud by se někdy jeho myšlenka ujala a šli bychom jeho cestou, vůbec bych se nebál. A to podstatné na závěr: Marxe a jeho myšlenek se už opravdu nebojím.

Komentáře (1)

Přidat komentář

Yvette
22.07.2012

Podle mě hodně dobře napsaná recenze. Sice bych si knihu s touto tématikou asi nekoupila, ale to není vina článku:-)