Kdo vraždí členy Švédské akademie?

recenze

„Kdo je do ní jednou přijat, nemůže už nikdy vystoupit. Patří do Švédské akademie až do smrti.“ „Do smrti?“ „Přesně tak je to uvedené ve stanovách, které král Gustav III. dal sepsat koncem osmnáctého století. Akademie se dá opustit jen dvěma způsoby, vyloučením a smrtí.“ - Vražedná akademie, str. 109 –

Martin Olczak vášnivě rád prohledává archivy a pátrá v nich po námětech pro své tajuplné a napínavé příběhy. Je jedním z nejznámějších švédských autorů knih pro mládež. Vražedná akademie je jeho prvním detektivním románem knih pro dospělé čtenáře. Ve Švédsku se Olezakova detektivka dočkala mnoha ocenění a vzbudila zaslouženou pozornost.

Tajemství se skrývá v archivech
Po zabití prvního člena Švédské akademie je ihned k případu povolána Claudia Rodriguezová jako vyšetřovatelka z ústředního oddělení vražd. Smrtící zbraň je velmi neobvyklá, je jí perkusní revolver z poloviny devatenáctého století, znamená to něco? Podaří se Claudii najít vraha dříve, než zabije všech osmnáct členů Akademie? Bohužel si Claudie nesedne se svým kolegou Rolfem Hedlundem a tím se dostane do hry o moc mezi policejními veliteli. Neohrozí mocenská hra vyšetřování? A co když se za vraždami skrývá pomsta, která zrála celých sto let?

Kniha Vražedná akademie v sobě skrývá několik různých prvků. Martin Olczak dříve psal pro děti a to se na knize podepsalo, kniha je mírnější a oproti jiným severským detektivkám zde nenajdete tolik brutality a krve. Zpočátku kniha začíná jako klasická detektivka, ale s postupem děje zažívají hlavní hrdinové taková dobrodružství, za která by se nemusel stydět ani Indiana Jones. Moc se mi líbilo prostředí, kde se děj odehrával, o bližší informace kolem udílení Nobelovy ceny za literaturu, jsem se nikdy dříve nezajímala a tak to pro mě byla novinka a příjemné zpestření knihy.

Děj je vyprávěn z několika pohledů. Ze začátku jsou pohledy tak odlišné, že jsem si u jednoho dokonce myslela, že se Martin Olczak rozhodl nakonec napsat jinou knihu, ale již po několika dalších kapitolách do sebe začnou pohledy krásně zapadat. Zápletka sice není zase až tak komplikovaná, ale ani není lehce předvídatelná. Co mě u knihy opravdu zaujalo, bylo, že vrah nebyl ani trochu negativní postava, naopak byl celkem sympatický, ale naopak byl negativní postavou velitel ústřední policie, jeho jednání ve mně pokaždé dokázalo vzbudit velmi negativní emoce.

Pro bližší poznání hlavních postav tady není moc prostoru, jsou popsané převážně jen povrchově a tak si je během čtení nestihnete oblíbit. Autor dal ve všem přednost popisům kolem literatury a historie. Ovšem to neznamená, že je děj nudný, Martin Olczak vše dokázal podat velmi čtivou formou.

Ačkoli působí zápletka jednoduše, kniha se mi moc líbila. Je to takové dobrodružné krimi, které jistě stojí za přečtení. Knihu bych doporučila i začínajícím čtenářům, kteří se severským krimi ještě nemají zkušenosti. Setkala jsem se s přirovnáním knihy k Danu Brownovi, jeho knihy jsem sice nečetla, ale viděla jsem film a tam mi přišla zápletka komplikovanější a děj byl propracovanější, kdybych to měla shrnout, tak Vražedná akademie je Dan Brown pro náctileté, ale rozhodně má co nabídnout i starším čtenářům.


Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Komentáře (0)