Každy příběh je totiž jen tak dobrý, jak dobrý je jeho padouch

recenze

Růže & dýka (2017) / Snow Fairy (136 views)
Každy příběh je totiž jen tak dobrý, jak dobrý je jeho padouch
Když se Šeherezáda při útěku ohlížena za svým novým domovem, věděla s naprostou jistotou, že se tam vrátí. Věděla také, že ji čeká spousta překážek, než se tam dostane a znovu se setká se svojí láskou, obávaným kalifem Chorásánu, Chálidem. Nad jeho hlavou visí hned několik hrozeb a velké stigma v podobě svých manželek, které před Šeherezádou nikdy nedožily úsvitu. Kletba, která všechno započala a která už hodně dlouho dobu hrozí všechno zničit, začíná být ještě nesnesitelnější a nebezpečnější a Šeherezáda se musí pokusit, s pomocí svých schopností, kletbu zlomit.
Cesta za nápravou ale bude dlouhá a trnitá. Nic nedostane zadarmo a i lidé, kterým věří, se k ní nečekaně otočí zády. Na konci ji možná nečeká zklamání. A možná taky ne.

Všude, kam de Šeherezáda podívá, číhá možné nebezpečí. Možnost, že už se s Chálidem neuvidí nebo se do země, kterou vzala za svou, jako kalifa, už nikdy znovu nepodívá.

Ti, co Chálidovi zrovna nefandí, se neobtěžují podívat pod slupku jeho osobnosti, která toho s vrahem má jenom pramálo společného. Proto se Šeherezádino počínání jeví jako boj proti okolnímu světu, proti všem ostatním. Nicméně je její odvaha tím větší, čím větší jsou pokusy Chálida zničit.

Ve svém dvoudílném převyprávění příběhu Tisíce a jedné noci dokázala Renée Ahdieh stvořit naprosto komplexní svět se vším všudy a něčím navíc. Postavy se postupně vyvíjejí a ukazují všechny svých osobnosti, ty světlejší i ty temnější, neboť všechno a všichni májí svou odvrácenou tvář. Slupku po slupce se čtenář dostává až do jádra každé z postav. Z toho důvodu oceňuji reálnost postav v prostředí a atmosféře, které jsou víceméně nereálně a fiktivní. Na postavách v této knize je chvályhodné, že ani jedna není plytká nebo nedomyšlená. Ačkoli celou sérii tvoří dva díly, svou kvalitou se hravě vyrovnají jiným sériím, které mají dílů hned několik až několik desítek.

Od začátku do konce je Růže a dýka napínavé čtení, v němž si autorka důmyslně a nápaditě pohrává se zápletkou. Na této sérii je něco velmi přitažlivého. Její konec je přesně tak uctivý, jak se k tématu knihy hodí. I přesto, že pokračování se nejspíš neplánuje, nese v sobě zakončení Růže a dýky určitý příslib, který si ale čtenář muže dále domýšlet podle vlastní představivosti a libosti. Tento prostor, jenž autorka svým čtenářům nabídla, je dle mého názoru velkou výhodou. Autor dává čtenáři příležitost pomyslně si příběh dokončit podle svého. A rozhodně nemusí skončit jenom u „žili šťastně až do smrti,“ neboť dnešní trend ukazuje, že šťastně až do smrti už tak trochu odzvonilo. Autorka se možná drží v trendu převyprávění, který je v dnešní době opravdu kurzu, jsem nicméně ráda, že mimo tohle je Renée Ahdieh poměrně inovativní a originální, nápaditá a převážně skvělá autorka, jejíž styl psaní je odlišný od ostatních. Je čtivý a navozuje autentickou atmosféru, v tomto případě pouště a lásky, která není ani tak zakázaná jako spíše jí moc lidí nepřeje. Ať už lásce ve světě Chorásánu někdo přeje nebo ne, nakonec každý najde a naplní smysl života, jak ho opravdu pořádně začít, jak v něm pokračovat nebo možná, jak ho ukončit.

Komentáře (0)

kniha Růže & dýka recenze