Každý nádech bolí

recenze

Snaž se nedýchat (2017) 5 z 5 / Jana77
Snaž se nedýchat

Je vám patnáct a vy jste uvězněni v těle, které nemáte vůli ovládat. Slyšíte, vnímáte, ale nejste schopni jakkoliv reagovat, ačkoliv vaše podvědomí po tom zoufale touží. Tak se cítí Amy, hlavní hrdinka našeho příběhu. Proč? Co se stalo? A kdo za to může?



V roce 1995 byla Amy docela obyčejnou dívkou, plnou života a snů o kariéře novinářky. Zažívala první zamilování s trochu nesmělým Jakem, první doteky, nesmělé uchopení horké dlaně. Ale je tady ještě někdo. Někdo, kdo je odvážnější, smělejší, starší. Kdosi, kdo chce víc a Amy, ač se bojí, se cítí šťastná a pochyby zasune hluboko do komůrky svědomí. Ve chvíli, kdy dojde k tomu, k čemu to směřovalo, už je pozdě. A pro Amy už je pozdě.
O patnáct let později se objeví Alex. Novinářka na volné noze, bojující s démonem s názvem alkohol, který nemá tak zcela pod kontrolou, který ji stál slibnou kariéru i manželství. Úplnou náhodou narazí v nemocnici na známou tvář, kterou znala jen z novinových článků a televize. Amy. A její novinářský čich zavětří slibný příběh, který by ji mohl pomoci dostat se zpět na vrchol. Ale to, co se zdálo jako práce, se stává smyslem jejího žití, jakási potřeba přijít všemu na kloub, zjistit, kdo Amy ublížil a po zbytek života ji upoutal na nemocniční lůžko. A co je nedůležitější - ta tichá dívka Alex probudila k životu.
Neříkám to často, ale tady musím. WAU! Tak tuhle knihu jsem si tedy rozhodně užila na sto procent. Doslova od první stránky mě vtáhla do děje a nepustila, dokud jsem nedočetla. Není to jen o tom, kdo hlavní hrdince ublížil a proč. Je to o pocitech, lidské duši, snaze mít své místo.
Jednotlivé kapitoly jsou vyprávěny třemi protagonisty. Samotnou Amy, která k nám promlouvá ze svého tichého světa, zmatená, proč se kamarádky nestaví na pokec, kdy je každoroční diskotéka a proč nevidí mámu.
Druhým vypravěčem je samozřejmě Alex, alkoholička, která se pomočuje a ani moc netouží po tom, aby přestala pít. Dokud nepozná Amy.
A třetí osobou je Jake - Jacob, Amyin přítel. Přítel, který ji je svém mladém věku velmi miloval a nyní, o patnáct let později, není schopen se jí vzdát a vysedává jí u lůžka den co den. Ačkoliv má už dávnou svou vlastní rodinu a první dítě na cestě.
Autorka nám předkládá dílky skládačky velmi opatrně, pomalu a dokonale nás vede špatným směrem. Tedy alespoň mě, proto konečné rozuzlení bylo tak překvapivé. A vlastně dávalo smysl.
Tato skvělá kniha je první autorčinou knihou, kterou jsem četla, ale již v příštím roce by měla vyjít další kniha s názvem Nezavírej oči a podle anotace vypadá stejně dobře. Rozhodně si ji budu hlídat a chci si ji přečíst.
Pokud stále váháte, dělám to nerada, ale je to tak pravdivé a přesné, že musím...Četli jste Dívku ve vlaku? A bavila vás? Pak si toto dílo nenechte ujít, neboť autorčin styl je velmi podobný, ale z mého pohledu víc dojemný a lidský.
Jsem nadšená a věřím tomu, že po přečtení budete i vy. A pokud ne, sypu si popel na hlavu, ale stojím si za každým slovem.

Komentáře (0)