Jsou stejní, a přece každý jiný...

recenze

Will Grayson, Will Grayson (2016) / Maládáma
Will Grayson, Will Grayson

Dostala jsem chuť přečíst si něco oddechově letního se špetkou zamyšlení, a tak padla volba na knížku Johna Greena a Davida Levithana - Will Grayson, Will Grayson.

Při čtení se setkáváme se dvěma dospívajícími kluky, stejného jména, avšak zcela rozdílných povah. První Will je vcelku nenápadný kluk s obrovským smyslem pro humor, který touží po lásce a přátelství stejně, jako jeho vrstevníci. Trvale se však řídí heslem: Zbytečně moc nemluvit a do ničeho se nemíchat, což mnohdy ovlivní jeho rozhodování a mírně zkomplikuje život. Má nejlepšího přítele Drobka, který o sobě prohlašuje, že je gay. Drobek má rozhodně srdce na pravém místě, a právě to je možná důvodem, proč je při neustálém hledání spřízněné duše permanentně zlomené. Přátelskou trojici dotváří Jane. Usměvavá, pohodová, upřímná holka, která se nebojí vsadit všechno na jednu kartu.
Druhý Will je impulzivní, výbušný a v důsledku toho od sebe mnohdy nechtěně odežene člověka, který ho má doopravdy rád. Nevěří, že by na něm někdy mohlo někomu doopravdy záležet, tím spíš, že ho v určitý moment zradí i jeho nejlepší kamarádka.
Shodou okolností a náhod se oba Willové, včetně Jane a Drobka setkávají. Každý z nich má svůj příběh, každý z nich musí zatnou zuby a poprvé v životě za něco bojovat. Za pochopení,za lásku, za přátelství a uznání tak, aby úspěšně prošli cestou a na jejím konci pochopili především sami sebe.

Komentáře (0)