Jsi moje všechno.

recenze

Archerův hlas (2015) 5 z 5 / TerezaMondeková
Archerův hlas

„A bez ohledu na to, kdo jsme, musíme přijmout, co nám život přinese, jakkoli hrozné to může být, a přesto jít dál, přesto se zamilovat, přesto doufat… a věřit, že to všechno má svůj důvod. Že ta cesta, na kterou jsme se vydali, má svůj důvod. A věřit, že nejvíce světla září z těch, kteří nesou nejvíce ran.“

Bree Prascottová odjíždí do malého městečka Pelion ve státě Maine, aby začala znovu. Bree má tragickou minulost. Jejího otce zastřelili a i ona sama málem přišla o život. Doteď má trauma, noční můry a panický strach z bouřky. Přijela, aby začala znova. Nové město, práce, dům, přátelé. Nikdo neví nic o ní, o její minulosti a ani o tom, co se jí stalo. Ale nečekala, že jí hned na začátku okouzlí nějaký muž... Archer Hale. Místní samotář.

Bree ho pozná úplnou náhodou na ulici, ale stačí jediný pohled do jeho očí a vidí v nich utrpení a samotu. Bree se s ním snaží spřátelit. Mohlo by se to zdát těžké, protože Archer je němý, ale slyší. Pro Bree to není tak těžké, protože už od malička umí znakovou řeč, kterou se musela naučit kvůli svému otci, který byl hluchý, takže s Archerem může snadno komunikovat. Ale Archer je odtažitý... hodně odtažitý. Ale Bree se postupem času podaří získat si Archerovu důvěru a stanou se přáteli. Ale postupem času se jejich city mění v něco víc.

Archer Hale si s nikým není už dlouho blízky. V městě, ve kterém bydlí od narození se všem od určité doby vyhýbá, snaží se být neviditelný. Pro ostatní je tajemný, tichý, uzavřený. Dokud nepotkal ji. Je krásná jako anděl. Archer si nikdy nemyslel, že by si byl ještě někdy s někým blízký, s kým by si rozuměl. Ale pak se objevila Bree. Archer ví, že má Bree tragickou minulost, ale i on má své vlastní kostlivce ve skříni, se kterýma bude muset ven.

„Když někoho miluješ, vždycky se tak vystavuješ možnosti, že ti to ublíží. Ani já nechci ztratit víc, než jsem už získala, ale copak to za to nestojí? Copak nestojí za to dát tomu alespoň šanci?“


Bree mi byla hned sympatická. Normální holčina. Žádná velká sexbomba, nebo prsatá blondýna s prázdnou hlavou, bohatá fuchtle, zlá mrcha, která se najednou stane hodnou. Tohle byla prostě milá, sympatická, citlivá, vtipná holka.

Archer se mi hned líbil. Tajemný, tichý, ale taky silný a citlivý, dokáže ženě naslouchat a stát při ní. Taky mě překvapilo, že autorka udělala hlavního hrdinu takového, že byl plachý, neměl žádné zkušenosti se ženami. Byla to opravdu příjemná změna, protože skoro v každé knize je teď nějaký playboy, děvkař.

Nádherná kniha. Ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde by byla znaková řeč. Byl to opravdu brilantní nápad. Dodalo to knize kouzlo a originalitu. Kniha ve vás taky dokáže vyvolat různé emoce... já se chvíli smála, chvíli brečela, byla šťastná, smutná. Kniha mě opravdu chytla za srdce. V knize je zklamání, bolest, smutek, romantika, originalita, překvapení. Všechno bylo promyšlené, skvěle napsané, příběh vás hned vtáhne do děje. Moc se mi líbilo, že byl epilog napsaný z Archera. A taky že to byl epilog o pár let později. Aspoň jsme se dozvěděli, kam až to hlavní hrdinové dotáhli. Na konci jsem se strašně bála, jak to končí... bála jsem se otočit stránku. Ale naštěstí všechno dopadlo dobře.

Taky se mi moc líbilo, jak se hlavní hrdinové sbližovali. Nebylo to jako v jiných knihách, že na to hned vlítnou, nebo se seznámí v baru. Líbilo se mi, že i když byli tak rozdílní, tak si k sobě našli cestu. Stali se z nich přátelé a z přátelství se stala láska.

Komentáře (0)

Přidat komentář