Jsem roztříštěná

recenze

Juliett je už 264 dní zavřená v jedné malé místnosti uvnitř budovy, které můžete říkat jak chcete - vězení, blázinec, cokoliv. A ptáte se proč je zavřená? Její dotek totiž zabíjí . Juliett se za to nenávidí. Po 264 dnech čelí Juliett překvapení - do její cely přijde spoluvězeň jménem Adam. Juliett si od ně zprvu drží odstup, protože už tak dlouho nebyla v bezprostřední blízkosti lidí a navíc je pro ni těžké začít někomu věřit, po tom co ji zradili vlastní rodiče. Později vyjde najevo, že Adam je špeh. Warnerův špeh. Warner je vůdce Sektoru 45 instituce, která si říká Obnova a kterou vede jeho otec. Obnova chce Juliett využít jako zbraň - proto ji Warner střeží jako oko v hlavě a je jí naprosto fascinován. Juliett si to ale nenechá jen tak líbit. Na pomoc jí přijde Adam, který není nějaký poslušný voják - právě naopak. Do toho všeho Juliett zjišťuje, že možná ne všichni lidé podléhají jejímu smrtícímu dotyku...

Už je to nějaká doba, co jsem Roztříštěnou četla, ale pořád si velice dobře pamatuju své pocity při její četbě.Bylo to něco dokonalýho. Už celý ten nápad se mi strašně líbí - dívka se smrtícím dotykem. A jak dokonalý ten příběh Tahereh Mafi udělala nejde ani popsat. Ale já se o to pokusím.

Juliett mi opravdu přirostla k srdci. Je strašně zajímavé už od začátku, kdy je zavřená, pozorovat její myšlenky , jak uvažuje o sobě, o svém daru, později i o Adamovi a v neposlední řadě taky, že počítá všechno, co jí přijde na mysl, protože upřímně? Co jiného by vlastně měla dělat, aby neumřela nudou? :) Za celou knihu projde Juliett jistým vývojem a na konci knihy je to úplně jiná dívka než na začátku - ale mohu vám zaručit, že s jejím vývojem jsme ještě neskončili. To už bych ale předbíhala k dalšímu dílu.

Co se týče Adama, v první knize jsem ho ještě měla celkem ráda . Hlavně na začátku, kdy byl Juliettiným spoluvězňem. Přišel mi jako takové dobré ozvláštnění a ze začátku se mi líbilo, jak si získával oblibu Juliett. Ale pamatujte na slova ze začátku - později a hlavně v dalších dílech se to trošku hodně změnilo. No a Warner? Stojím si za názorem, že je to nejlepší záporná postava všech dob. Já ho vlastně ani neberu jako ryze zápornou postavu, ale zvlášť v tomto díle pro nás tím záporákem skutečně je. Ovšem mě si dostal úplně od začátku.Trošku mě mrzelo, že neměl v této knize tolik prostoru, ale pokud jako já toužíte po krátkém vniknutí do Warnerovy mysli, protože to je jistě něco fascinujícího, určitě si přečtěte knihu Destroy me, která se zaměřuje právě na Warnera.

Přestože se rozhodně nedá říct, že by bylo v dnešní době málo fantasy a dystopických knih, Jsem roztříštěná a celá tato série je jedna z těch, které za přečtení opravdu stojí. Jak tím úžasným nápadem, tak i skvělými myšlenkami, které se v knize skrývají a úžasně zvládnutými charaktery postav . To se projevuje třeba tím, že nevíte koho zabít nebo nezabít, komu věřit nebo nevěřit a neustále vás někdo překvapuje. Přesně tohle je podle mě umění zvládnout dovést charakterové vlastnosti postav k dokonalosti .

Komentáře (0)