Jonas Jonasson, Analfabetka, která uměla počítat - audioverze

recenze

Analfabetka, která uměla počítat (2014) 3 z 5 / Daysy
Analfabetka, která uměla počítat

Když jsem si v Audiolibrixu vybírala další knihu na poslech a narazila na Analfabetku, měla jsem hned jasno. Analfabetku mám už hodně dlouho ve svém seznamu "chystám se číst", protože jsem od Jonase Jonassona četla i jeho prvotinu Stoletý stařík, který vylez z okna a zmizel, který mi přišel supr. Když jsem navíc uviděla, že audioverzi čte Martin Stránský, zaradovala jsem se ještě víc.

Kniha vypráví o mladé černošské dívce Nombeko, která se živí čištěním latrín na předměstí Johannesburgu. Osud ji ale, díky její schopnosti číst, a hlavně skvěle počítat, zavede na úplně jiná místa. Nakonec třeba i do Švédska, kde pozná dvě identická dvojčata, z nichž jedno vlastně neexistuje. Zamotá hlavu čínskému prezidentovi, staré hraběnce, unikne agentům Mossadu, a ještě se cestou stará o atomovou bombu (ano, Jonasson má asi atomovky hodně v oblibě :)).

Interpretace audioverze je skvělá, hlas Martina Stránského mám hrozně moc ráda, navíc si s celou knihou podle mě poradil fakt výborně. Líbí se mi, jak skvěle umí měnit hlasy, i když u ženských hlasů mi trochu trvalo, než jsem si zvykla. Nakonec mi ale přišly v jeho podání perfektní, protože se to k téhle humorné knize hodí. Řekla bych, že díky Martinovi Stránskému jsem si knihu užila o mnoho více, než kdybych ji jen četla, protože příběh samotný mi přišel třeba v porovnání se Staříkem slabší a nevím, jestli bych se u klasicky čtené knihy tolik bavila.

Analfabetka určitě není špatná, je to fajn kniha pro relax a pobavení, ale některé pasáže jsou trochu zdlouhavé. Trochu jsem váhala, jestli dát do hodnocení tři hvězdy nebo čtyři. Nakonec dávám tři, ale myslím si tři a půl. :)) Klidně se nebojte po knize sáhnout. Těch momentů, kdy jsem šla ráno do práce, poslouchala a zubila jsem se některým situacím tak, až na mě rozespalí lidi kolem divně koukali, se našlo naštěstí dost. :)

Komentáře (0)

Přidat komentář