Jiskra v popelu

recenze

Jiskra v popelu (2016) / sgjoli
Jiskra v popelu
Vítejte v Impériu! V říši, která je v područí třídy nemilosrdných Válečníků. Ti ve jménu císaře ovládají celé území pomocí své síly a vyvolávaného strachu. Jakýkoliv odpor či náznak rebelie je hned potrestán smrtí či vězením, jste-li neopatrní a odhalí vás. A věřte, že Válečníci po vyhlazení všech rebelů a hnutí odporu jen a jen prahnou. A za těchto podmínek, v atmosféře strachu a útlaku se setkávají naši dva hlavní hrdinové – Laia a Elias.

Laia se narodila do kmene Učenců a během jediné noci se z ní stává sirotek na útěku. To poté, co je většina její rodiny vyvražděna a starší bratr vsazen do vězení za velezradu. Aby svého bratra zachránila, Laia vyhledá odboj a souhlasí s jejich návrhem – oni jí pomohou dostat Darina z vězení a ona bude pro ně na oplátku špehovat v šerosrázské Akademii, kde se cvičí elitní Válečníci. Zde se Laia setkává s Eliasem – protěžovaným synkem, který zrovna končí výcvik na Akademii, ale který je situací v Impériu znechucen a chce dezertovat. V zemi ale dochází ke zvratu – současný císař má být sesazen a jeho nástupcem se má stát jeden z čerstvých absolventů Akademie, který obstojí v sérii náročných zkoušek. Mezi adepty je i Elias. Laiin a Eliasův osud se s každým dnem začínají čím dál více proplétat a každý jejich další krok může ovlivnit osudy celého Impéria.

První, co mne na knize zaujalo, bylo žánrové rozpětí, které autorka zvolila. Tento román je kombinací fantasy, dramatu a historického románu, objevují se však i prvky thrilleru a špionážního románu. I přesto se Tahirové podařilo vše skloubit dohromady tak, aby příběh jako celek velmi dobře fungoval a nic během čtení rušivě nevybočovalo.

Již od první strany je kniha doslova nabitá dějem – stále jsme v pohybu, stále se něco děje a člověk nemá moc prostoru na oddech či nějaké rozjímání. To ovšem vůbec nevadí, při čtení se vůbec nenudíte a na nějaké rozjímaní ani nepomyslíte. Celkově je vyprávění hodně zaměřeno na děj, dialogy posouvají příběh rychle kupředu a celý text tak plynule ubíhá ke svému konci.

Autorka také výborně ztvárnila svět, v němž se celý příběh odehrává. Na jedné straně se inspiruje antickým Římem a jeho fungováním, ale zároveň nám nabízí svět magie, kouzel. Objevuje se zde totiž poměrně početná skupinka magických bytostí – od augurů, přes džiny až po další temné, magické, skoro by se až dalo říct nadpřirozené postavy. Tahirová propojila oba dva světy s naprostou lehkostí a s takovou samozřejmostí, že čtenář nabývá dojmu, jako by magie skutečně existovala a byla přirozenou součástí našeho světa.

Dalším výrazným plusem knihy jsou postavy. Tahirová v knize představuje celou plejádu rozličných charakterů, které jsou velmi dobře propracované. Hlavní postavy jsou pak rozpracované zevrubněji. Člověk má šanci si zde postavy jak oblíbit, tak tu najít i postavy, vůči nimž se lze vymezit. Tahirová umí charaktery vykreslit ze všech stran a ukázat na nich to dobré, i to špatné. Nastiňuje nám více či méně jejich osudy, abychom pochopili jednání těchto postav a jejich rozhodování. Koho si oblíbíte, je pak jen čistě na vás.

Dále bych také chtěla vyzdvihnout zápletku, která je zde logicky vystavěná a promyšlená do sebemenšího detailu. Vyskytuje se zde několik dějových linií, i těch menších, které ale dříve či později do sebe zapadnou. Tahirová vše skvěle snoubí dohromady, všechny dějové linky se snaží dotáhnout do konce, aby nic nezůstalo nezodpovězené. A daří se jí to velmi dobře.

Hned v úvodu jste vtaženi do zcela nového světa a s každou stránkou se dozvídáte něco nového, co vám tu mozaiku vědomostí obohatí. Když pak knihu opouštíte, znáte celý svět víceméně v jeho základech a máte pocit, že se v něm již dobře orientujete. A je to tak skvěle napsané, že i když je svět Impéria velmi krutý a nelítostný, přesto knihu opouštíte s pocitem, že byste v tomto světě chtěli žít.

Dávám 100 %, rozhodně doporučuji a těším se, až se pustím do dalšího dílu.

Komentáře (0)

kniha Jiskra v popelu recenze