Tato recenze byla smazána.

Jednou orel, navždy orel

recenze

Jednou orel (2001) 5 z 5 / Lector
Jednou orel

Anton Myrer české čtenáře oslovil zásluhou Odeonu již v 80. letech, kdy u nás vyšel jeho velký román „Poslední kabriolet“. Bylo by možno napsat, že již v něm reflektoval válečné téma, ale uspořádáme-li Myrerovo dílo chronologicky, je zřejmé, že v „Kabrioletu“ válka už jen doznívá.
Klíčovými válečnými romány z pera tohoto spisovatele jsou „Velká válka“ z roku 1957 a o jedenáct let mladší „Jednou orel“.
Poněkud morbidně lze vzhledem k tématu napsat, že „Orel“ je trefou do černého. Je to dílo, které ve Spojených státech, a zejména pak v jejich ozbrojených silách vyvolalo obrovskou odezvu. Nutno dodat, že kladnou.
Tato kniha je využívána jako studijní materiál ve West Pointu, má charakter povinné četby pro nižší důstojníky amerických mariňáků a obecně je americkými vojenskými personalisty doporučována jako zdroj pro osobní rozvoj.
Co jí přineslo takový úspěch?
Je to její étos - soubor vlastností, jimiž autor vybavil svého literárního „syna“ Sama Damona. V této osobě Myrer vystavěl pomník čestnému profesionálnímu vojákovi 20. století a tento pomník se v miliónových nákladech dostal do mnoha amerických rodinných knihoven. A znovu a znovu rychle zmizí z pultů amerických knihkupců.
Na rozdíl od mnoha jiných válečných románů, Myrerův „Orel“ nepopisuje události jedné války, jedné fronty, jedné jednotky. Popisuje osudy jednoho muže od jeho vstupu do armády, jeho kariérní růst a jeho nasazení na mnoha místech světa. Tím mužem je Sam Damon.
Na počátku příběhu se s ním potkáváme jako s chudým mladíkem, který stojí na počátku svého života před rozhodnutím, kudy se vydat. Ovlivněn vyprávěním veteránů válek vedených v 19. století proti americkým indiánům se nakonec rozhoduje pro vstup do armády v roli řadového vojáka, když mu před tím nevychází přihlášení do West Pointu.
Jeho válečné osudy se začínají na evropských bojištích 1. světové války, kde se vcelku rychle projevuje jeho odvaha, rozhodnost a schopnost vést mužstvo. Poměrně rychle si vyslouží vysoké vojenské vyznamenání a jeho hvězda stoupá vzhůru. Ve Francii také potkává svého souputníka Courtney Massengala, s nímž se bude potkávat po zbytek své kariéry a jenž se pro něho stane větším nepřítelem, než vojáci stojící na druhé straně zákopů. Návrat z evropské fronty je pro něho korunován sňatkem s dcerou svého velícího důstojníka. Po válce odmítá odchod z armády v přesvědčení, že válka v Evropě brzo znovu propukne a jeho služby budou opět zapotřebí.
Meziválečné období je pro něho protkáno těžkostmi a neúspěchy. Výrazná demilitarizace armády a neprofesionalita důstojnického sboru mu přinášejí problémy a Sam Damon dostává do svých osobních spisů nálepku problematického důstojníka přespříliš stranícího mužstvu a neloajálního ke svému stavu.
Druhou světovou válku tráví v Pacifiku, kde věren svým zásadám, vede vojáky do těch nejtěžších bojů a stává legendárním a oblíbeným velitelem, opíraje se přitom o schopnosti nerozlučného přítele Bena Krislera. Jeho kariéra opět nabývá na otáčkách. Relativně dobře fungující válečný stroj se však zadře v okamžiku, kdy se Samovým nadřízeným stane Massengale.
A jejich osudy se znovu protnou o mnoho let později na počátku Vietnamské války.
Právě soupeření Damona s Massengalem se s postupujícím věkem a navyšujícími se hodnostmi a rolemi obou aktérů stává pro děj knihy stále významnějším a v závěru knihy přímo klíčovým.
Na jedné straně stojí Sam Damon jako charakterní, profesionální a mnoha boji prověřený důstojník, který za sebou má velké vojenské úspěchy, ale také pověst svéhlavého, tvrdého a problematického muže, a na druhé straně Massengale – ambiciózní a nečestný muž trávicí většinu své kariéry v týlových štábních pozicích, navazující politické konexe ve Washingtonu a připravující se na rozhodující kroky své kariéry.
Myrer Damona vystavuje mnoha těžkým zkouškám. Ukazuje jej jako chladnokrevného vojáka, který neváhá - i osobně - nelístostně zasáhnout proti nepřátelům, ale také jej představuje jako citlivého muže, který dbá na blaho svých podřízených, který jedná spravedlivě a neváhá se osobně postavit nebezpečí, aby je ochránil. Největší problémy Damonovi nevyplývají z vojenských situací na bojištích, kde si vždy vede rozhodně a takřka neomylně, ale z taktického rozhodování nadřízených, která ohrožují úspěch plánovaných operací a jemu svěřené jednotky. Čím vyšší funkci zastává, tím na něm tato zátěž více doléhá. Sam však stále zůstává věren tomu základnímu – odpovědnosti za muže, kterým velí. V duchu názvu knihy chtělo by se zvolat: „jednou orel, navždy orel“.
Sam Damon je ve své duši pacifista, který svoji účast ve válečných konfliktech chápe jako službu vlasti v boji proti režimům, které ohrožují svět, a také jako dluh vůči kamarádům, které zanechal pohřbené na bojištích, jimiž procházel. I jako penzionovaný důstojník se znovu vrací do služby, aby v souladu se svým svědomím zabránil vypuknutí zničujícího konfliktu v Asii.
Jednou orel je válečný román, který formou mnoha osobních dilemat, jim že Sam Damon vystaven, klade zásadní morální otázky. Jsou to otázky na úrovni osobní, ale jsou to také otázky geopolitického formátu. Na jedné straně Myrer vyjadřuje jednoznačnou podporu angažování USA v obou světových válkách, na druhou stranu upozorňuje na nebezpečné a zbytečné válečné štvaní ve východní Asii v 60. letech.
Vzhledem ke svým osobním zkušenostem (Myrer válčil tři roky v Pacifiku), neměl problém sugestivně popsat ty nejhorší stránky válečných konfliktů. Autor se však ukázal jako velmi dobrý ve znalosti geopolitických souvislostí a čtenář má skrze úvahy Sama Damona možnost zvažovat dopady různých vojenskopolitických scénářů na osudy světa. A nelze se tak zcela ubránit paralelám se stavem světa dnešního.
Tato kniha, která není zřejmě mezi českými čtenáři příliš známa, si zaslouží naši pozornost a určitě by neuškodilo, kdyby ji nějaké nakladatelství vydalo znovu.

Komentáře (0)

Přidat komentář