Jednorožci se mohou jít vycpat

recenze

Dokud nás smrt nerozdělí (2016) / Channach (233 views)
Jednorožci se mohou jít vycpat
„Patřila mu.
Byl zavřený v kleci velikosti a tvaru rakve. Temné vzrušení mu vířilo v krvi jako silná, omamná droga.“


Právě jsem objevila svůj nový oblíbený žánr – romantická detektivka z prostředí viktoriánského Londýna. A také jsem objevila novou oblíbenou autorku. Amanda Quick mě velice mile překvapila svižným, čtivým a velice dobrým detektivním příběhem, který se ani trochu nepodobal románku červené knihovny, který jsem očekávala, a obsahoval skvěle vyváženou dávku napětí a romantiky. Navíc se vše odehrává v mém oblíbeném období a nejoblíbenějším městě na světě (tedy hned po Opavě).

Příběh je velice realistický a nastiňuje problémy žen v dané době. Autorka se musela studiu problémů dané doby věnovat podrobně, protože vypíchla jak všeobecně známá fakta jako spravování/vlastnictví majetku, neochotu univerzit přijímat ženy, týrání ze stran manželů…tak témata na povrchu skrytá. Knihy z tohoto období čtu velice ráda a pečlivě, ale musím se přiznat, že mě nikdy nenapadlo přemýšlet nad postavením guvernantek v rodinách. Tyto ženy skutečně nikam nepatřily. Od vlastních rodin byly daleko a do rodin, kde setrvávaly 24 hodin denně, nepatřily. Myslím, že nespočet z nich skutečno mohlo být týráno či znásilňováno pro ukrácení kratochvil otců rodin, popřípadě starších synů.

„Strach, který ji ničil nervy od chvíle, kdy před dvěma týdny někdo prostrčil otvorem na poštu ve dveřích ten strašlivý malý lapač slz, ještě zesílil. Celé dny měla pocit, jako by někdo pozoroval každý její krok.“

Něco na této době mě přitahuje. Každá konverzace, návštěva a společenská událost mají své zákonitosti, pravidla. Amanda Quick neudělala jedinou chybu (na rozdíl od jiné knihy, která je všemožně srovnávána s Jane Austenovou!!!) ať už jde o oslovení (občasného „Trenta“ a „Calistu“ a jejich interakce jsem jí ochotná odpustit, protože dodali detektivce šmrnc), oděv, etiketu či navštívenky. Jsem ochotná přimhouřit oko i nad jistým tête-à-tête, které bylo mnohem vášnivější, drsnější a realističtější, než bych u knihy s podobnou tématikou čekala. Autorka popsala scénu s veškerou ulepeností a následnou trapností, jakou takové chvilky dokážou přinést. A byla to bomba. Lepší než všechny duhy, hvězdičky před očima a jednorožci dohromady.

Autorka se dotkla i úsměvného úskalí všech spisovatelů a já jsem se velice dobře bavila nad tím, jak každý komentoval Hastingsovy romány, současný vývoj a předpovídal, kterým směrem se mají či nesmějí postavy ubírat. A jak se pánové durdili nad ženskou postavou v detektivním románu. A ženy očekávaly, že z ženské postavy bude vědkyně a objekt touhy a vzájemné přitažlivosti pro hlavního hrdinu. A zrodil se pojem „shipper“*.

Kniha Dokud nás smrt nerozdělí mě velice mile překvapila. Skrývá v sobě velice dobrou detektivku, lásku a vášeň. A Londýn. Viktoriánský Londýn. Knížka je návyková a báječná a vysloužila si u mě všech 5 hvězdiček.

*Člověk, který vyhledává vztahy mezi hrdiny, především v seriálové hantýrce.

Komentáře (4)

kniha Dokud nás smrt nerozdělí recenze

Channach
03.11.2016

brečo škoda, že vám nemůžu dát u komentáře like. :-)

brečo
03.11.2016

Súhlasím s Rafej. Knihy od J. A.. Krentz sú fak dobre. Páči sa mi na nich práve spojenie detektívok a viktoriánskej doby. Všetky staršie knihy písané z viktoriánskej doby sú super. Tam mi ani nevedilo že v séria Arkána mali hrdinovia kníh paranormálne schopnosti, lebo to bolo ešte z mierou. Ale knihy spájajúce súčasnosť a paronormálne javy boli už trochu moc tak som upustila od čítania jej kníh. Preto som aj rada že sa vrátila aj k svojmu pôvodnému žánru. Preto si musím ešte túto knihu zohnať keď podla Vášho popisu je to jej návrat k jej spisovateľskej klasike :D

Channach
08.09.2016

Díky za info, až se prokopu na dno svojí hromádky ze Světa knihy, tak po ní určitě sáhnu...po těch starších. Paranormální jevy v historických romancích mi totiž docela vadí. Tady naštěstí nic takového nebylo. :-D

rafej
08.09.2016

Když se ti líbila tato kniha, vyzkoušej i další knihy od J. A. Krentz. Pod pseudonymem Amanda Quick píše převážně historické romance a pro autorku je typické, že velká část jejích příběhů má nezdolné hrdinky a atypické a trochu tajemné hrdiny a téměř vždy je v knize i nějaká detektivní nebo napínavá dějová linie.
Můžu ti doporučit třeba trilogii March & Lakeová (http://www.databazeknih.cz/serie/lakeova-march-2395 ), Zahradu lží (http://www.databazeknih.cz/knihy/zahrada-lzi-248993 ) nebo Tajuplnou zahradu (http://www.databazeknih.cz/knihy/ladies-of-lantern-street-tajuplna-zahrada-144923 ).

Bohužel autorka svou novější tvorbu zaměřila téměř výlučně na paranormální téma, takže i hrdinové velké části jejích historických knih mají zvláštní schopnosti, nebo je to i nosné téma celé záplatky. Ne každému to vyhovuje. Takové jsou např. knihy ze sérií Společnost arkány, Paprsky snů, Temné dědictví, Vanza a Zrcadlo.

Channach také napsala

Čtyři labutěČtyři labutě
recenze
Cinder & EllaCinder & Ella
recenze
Vůně FrancieVůně Francie
recenze
ZatměníZatmění
recenze
Ďábel na jařeĎábel na jaře
recenze