Jednohubka

recenze

Sedmý díl série Legie dorazil těsně před Vánocemi 2022, aby se pro unavené Ježíšky stal světlým bodem na jinak temných = přehlcených nákupních seznamech. 286 stránek slibovalo dobrou zábavu a ta skutečně dorazila. Je zajímavé, že poslední dobou je to právě Týna Sněgoňová, kdo převzal štafetu odlehčených a hláškami vytuněných dílů, což je dobře, protože Kotletovy části jsou o poznání vážnější a leckde zbytečně moc moralizující.
Tak co čtenáře čeká: hlášky v souvislosti s manželstvím mezi členy posádky, hlášky v souvislosti s návštěvou emzáky osvobozeného Ostravska, hlášky v souvislosti s katastrofickým způsobem jak nenápadně projet vlakem plným emzáků a nakonec hlášky jak nenápadně najít v Praze něco důležitého, když je Praha plná emzáků.
A tak začíná expedice Alois 84, jejímž úkolem je splnit Vodičkova poslední přání a současně jaksi mimochodem vyzvednout zprávu z Batistovy mrtvé schránky. Jak kapitán Moravec několikrát naznačí, kdyby Lojza tušil, že se jeho přání opravdu pokusí splnit, docela určitě by umřel smíchy.
Celý děj trvá v podstatě jen jeden den, během kterého dokáže posádka lodě Kraksna obrátit vzhůru nohama úplně všechno všude tam, kam vstoupí. Vlastně se toho moc nestane, děj se nějak zvlášť neposune, spíš slibuje, co bude v příštím díle. Zatím se ovšem námět nevyčerpal, hlášky pořád ještě fungují a pořád je s kým bojovat. Taková ideální jednohubka na jeden studený sychravý zimní večer.

Komentáře (0)