JEDEN PLUS JEDNA

recenze

Jeden plus jedna (2016) / veronika0382

„Dobré věci se dějí. Někdy, když to nejmíň očekáváte.“
Jess

Jessicu Thomasovou opustil manžel a nepřispívá jí ani korunu na děti, natož na domácnost. I přesto že vychovává i jeho syna, kterého měl z předešlého manželství. Dcera je matematický génius a má možnost se dostat na prestižní školu pro nadané děti. Ale kde na to má Jess vzít peníze? Nevlastního syna Nicka ve škole šikanují a bojí se, že tak skončí i malá Tanzie. Jak to vše má Jess sama zvládat dál?

Stane se něco nečekaného. Něco, co Jessice změní celý život…

Shodou náhod potká bohatého Eda, u něhož doma uklízí. On vezme celou její rodinu svým autem na dlouhou cestu na matematickou olympiádu, ve které je výhra tak vysoká, že by pomohla Tanzie v jejím snu, dostat se na vysněnou školu.

„Neberte máslíčka ani marmeládičky. Ani nic, na co jsou potřeba příbory. Berte rohlíky, muffiny a tak podobně. Ať vás přitom nikdo nenachytá.“

Jak se šetřivá Jess, která stále počítá každou korunu, aby s dětmi vyšla, snese s bohatým Edem, který nikdy nepoznal chudobu, nebo nezažil to, z čeho zaplatit nájem?

„Trvalo nám celé tři dny a noci, abychom se sem dostali. Za ty tři dny mám pozvracené svoje moc pěkné auto a jistý pes provedl něco nevyslovitelného s mým čalouněním. A já psy moc nemusím. Spal jsem v autě s někým, koho skoro vůbec neznám. Stálo to za houby. Přespával jsem na místech, kde by žádný rozumný člověk neměl přebývat. Snědl jsem jablko, které se ocitlo v příliš těsných kalhotách jednoho puberťáka, a kebab, který podle mě obsahoval lidské maso….“

Jeden „road trip“ napříč Anglií až do Skotska. V autě 5 cestujících. Jedna svobodná matka na místě spolujezdce, řidič, kterému hrozí vězení za zneužití interních informací v jeho vlastní firmě. Šikanovaný puberťák, velký smradlavý uprděný pes a nadprůměrně inteligentní holčička na zadním sedadle. To zní jako skvělá jízda, co myslíte?

„Cos to sakra dělala? Cos to dělala?“ Zaplavila ho vlna adrenalinu a bolesti. Ta ženská je magor. „Ježíši, moje hlava. Ale ne. Kde má ručník? Kde je sakra ten ručník?“ V ostatních chatách se rozsvěcela světla. Pohlédl vzhůru a viděl siluety v oknech. Vůbec netušil, že tam ta okna jsou, všichni se na něj dívali. Co nejlépe se zakryl jednou rukou a spěchal pro zablácený ručník, který ležel na cestičce. Cestou směrem k nim zvedl druhou ruku, jako by jim říkal: Tady není nic k vidění (vzhledem k tomu, že noc byla chladná, se to rychle splnilo)…

Myslím, že knihy Jojo Moyes jsou prostě sázka na jistotu. Její první kniha, kterou jsem četla, byla, Než jsem tě poznala a i tu mohu vřele doporučit. Už se moc těším na její filmové zpracování.

„Někdy je život řada překážek, které je prostě jen třeba zdolat, možná jen pouhou silou vůle.“

Skvělý, silný a zároveň vtipný příběh ze života, u kterého se zasmějete, ale i popláčete. Kniha poukazuje na problémy šikany ve školách a teror sousedů. Teror takový, že se například malá Tanzie bála vyjít i na vlastní zahrádku, aby se jí něco nestalo. Vyprávění z pohledu dětí je takové laskavé a moc milé.

„Článek měl 459 sdílení. Na stránce dárcovských příspěvků Nicky napočítal 130 jmen, nejmenší dar byl dvě libry, největší dvě stě padesát. Naprosto neznámý člověk jim poslal dvěstěpadesát liber. Konečný součet činil 932 liber a 50 pencí, poslední částka přišla před hodinou…“

Román Jeden plus jedna je o lidské laskavosti a o tom, že lidé stále umějí pomáhat druhým, i když jsou zcela cizí a neznámí.

„Je na čase, Jessico Rae Thomasová, aby se o vás někdo postaral.“
Ed

Moc děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ za recenzní výtisk.

Komentáře (4)

Přidat komentář

---