Jeden čaroděj, mnoho záhad

recenze

Bouřková fronta (2008) / Lowelllyyp (353 views)
Jeden čaroděj, mnoho záhad
Představuji Vám Harryho Blackstona Copperfielda Dresdena. Tento "člověk" je pravděpodobně blázen, protože neustále hovoří sám se sebou; žena o něj už dlouho nezavadila; je zapřísáhlý gentleman a jen tak mimochodem: je to kouzelník. Jako správná čarodějnice musí mít kouzelnou kočku a koště. Vlastně, on je čaroděj, takže má magickou hůl a ducha uvězněného v lebce. A ještě něco byste měli vědět, už je ten hodný. Jako jediný svého druhu má uvedený kontakt ve zlatých stránkách, takže kdykoli se vám ztratí žvýkačka, kterou si lepíte za ucho (narážka na Karlíka a továrnu na čokoládu), stačí zdvednout sluchátko (Mach a Šebestová?) a dovolat se mu. To je samo o sobě velmi těžké, protože cokoliv modernějšího než svíčka s ním vede nějaký konflikt.. To je on..


NEDĚLÁ
Nápoje lásky, Prokletí na věky, Večírky ani jiné zábavné akce.



Jenže.. kšefty nejdou tak dobře, jak by se mohlo zdát. Kouzelnou pomoc moc lidí nepotřebuje a ten blbý nájem se sám nezaplatí. Ale sotva si Harry začne okusovat nehty nad jeho svízelnou peněžní situací, je povolán na pomoc k vraždě, která je tak nechutná až je to boží :3 Navíc je tam dokonale popsáno VŠECHNO - od žeber, co vysloveně trčí po srdce, které jaksi chybí. Harry má samozřejmě pomoct s rozuzlením, jelikož toto nemůže mít na svědomí člověk. V ten samý den má ještě schůzku se ženou, která potřebuje najít .. svého manžela. A tím to ani zdaleka nekončí. Na konci dne je stav asi takovýto.

Záhady: Hodně
Harry: Nula


Harry píše ze svého úhlu pohledu, což by bylo opravdu fajn, kdyby byl o trochu víc zajímavý. Je totiž fakt, a on to ví taky, že kromě jeho magických schopností, je vcelku obyčejný smrtelník. V takových nudných chvílích, kdy se zaobíral svým životem, nastupoval na scénu Bob Lebka (zmiňován výš). A díky létajícímu špagetovému monstru za to! Jak by se vám líbilo být několik set let zavřený v části kostry? Fuj. Blé. Je samozřejmě pochopitelné, že jeho myšlenky za tu dobu krapek zdivočely. Všechno koření svým skvělým (někdy úchylným) humorem a právě kvůli tomu se stal mou nejoblíbenější postavou.

Samotný příběh je asi stejný jako hlavní hrdina. Relativně obyčejný. Žádná velká zapeklitost se nekoná (vrah nebyl překvápkem), ale pro seznámení se světem, ve kterém se nacházíme, to nebylo vůbec špatné. Na další díly si rozhodně posvítím, protože jsem velmi velmi zvědavá. (Chápejte, očekávám nový způsob brutální vraždy.) Takže.. Asi tak..


Už se k vám někdy, uprostřed noci, pod hvězdami na břehu Michiganského jezera blížil hrozivě působící muž s taseným mečem, který měl čepel dlouhou asi deset kilometrů? Pokud ano, vyhledejte profesionální pomoc. A jestli ne, můžete mi věřit, že hrůzou skoro vypustíte duši.


Ale dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí. Například, jak chytit vílu. Nebo, že když upíři sají krev vyvolávají ti u své 'oběti' rozkoš hodnou sedmého nebe, jakmile s tím skončí, oba aktéři v rozvášnění padnou do bezvědomí. -_- A ještě vím, že nápoj lásky má základ tequilly a vášnivého dopisu a taky padesátidolarovky.. Takže je to velmi poučné dílo, každému nešťastně zabouchnutému doporučuji. Ale jen na vlastní nebezpečí.

Komentáře (0)

kniha Bouřková fronta recenze