Jedeme za lepším životem

recenze

Jeden plus jedna (2016) 5 z 5

/ Babouš

Jede takhle chudá holka se dvěma zvláštními dětmi a jedním smradlavým psem v autě s bohatým týpkem v obleku. Ne, tohle není vtip. Jedná se o nezapomenutelný moment z knihy Jeden plus jedna od Jojo Moyesové. Těch nezapomenutelných momentů tam je sice víc, ale tenhle jakoby celou knihu charakterizuje.

Hlavní hrdinkou je třicetiletá Jess Thomasová, která sama vychovává šikanovaného Nickyho a dcerku Tanzie, která je matematický génius, ale bez peněz bohužel nedostane příležitost svůj talent naplno využít. Jess totiž coby napůl barmanka a napůl uklízečka nevydělává moc peněz a to málo, co vydělá, jde na splácení účtů. Nové oblečení si tahle chaotická, ale láskyplná rodinka může dovolit jen zřídkakdy.

Když je proto shoda okolností navede do vyleštěné audiny pana Eda Nichollse, u něhož Jess uklízí, můžete si být jistí, že to přinese spoustu humorných i dojemných momentů.

Vzhledem k tomu, že jsem sám chudý student, jsem při čtení zcela rozuměl přístupu Jess, která sobě i svým dětem naplánovala finanční výdaje na cestu (12 liber na den) a jen s rozpaky přijímala pozvání pana Nichollse na kafe nebo na oběd.

Jak už to tak v knihách Jojo Moyesové bývá, bohatý pan Nicholls i chudá Jess si vzájemně otevřou nové obzory. Pochopí situaci jeden druhého, což je životní zkušenost, která chybí spoustě lidí a bohužel vede k předsudkům a pomluvám.

V knize se střídá vyprávění v er formě, ich forma ve formě blogových příspěvků a kapitoly jsou krátké, takže je máte přečtené raz dva. Nejvíc se mi líbily kapitoly z pohledu Jess a pana Nichollse, což je zvláštní, protože postavou, s níž jsem nejvíc soucítil, byl dospívající „emo/gotik“ Nicky, který má ve škole problémy a nemá žádné kamarády. A ještě musím vyzdvihnout jednu věc – když v poslední třetině knihy přijde zvrat, je úlevné nesledovat jej z pohledu hlavní hrdinky ale tak, jak to vidí její děti. Příjemně osvěžující! Oproti všem sladkobolným románů, kterých jsou pulty plné, se u Jeden plus jedna i zasmějete.

Kdo četl všechny knihy Jojo Moyesové, které vyšly v češtině, může sledovat zajímavý trend. Od románů, které měly k červené knihovně skutečně málo (Poslední dopis od tvé lásky, Stříbrná zátoka), se propracovala k románům spíše společenským. Autorka píše čtivě, ale přitom kvalitně, její knihy mají literární hodnotu – největším důkazem budiž román Dívka, již jsi tu zanechal, která vyšla loni na podzim. Co se týče Jeden plus jedna, to je dílo, které stojí na pomezí. Na jednu stranu tady je romantické jiskření mezi chudou matkou samoživitelkou a obžalovaným boháčem, takže ač každý z jiné společenské vrstvy, oba jsou vyvrhelové. Na druhou stranu Moyesová skvěle využívá téma peněz (věčně aktuální), rodiny, a téměř čapkovské víry v dobrého člověka.

Jméno Jojo Moyesová se během pár let změnilo ze zcela neznámého na značku kvality. Kupující u jejích knih zkrátka ví, že může čekat jemně vykreslené charaktery, zajímavé zápletky a humorné i citlivé momenty v různém množství. A ačkoliv za její nejlepší knihy stále považuji Než jsem tě poznala a Dívka, již jsi tu zanechal, Jeden plus jedna jsem přelouskal s chutí, ač zdaleka nejsem cílová skupina.