Je to i váš domov

recenze

Nejskrytější přání (2017) 5 z 5 / Jana77
Nejskrytější přání

Ze začátku by se mohlo zdát, že knížka začíná zmateně. Vychrlí na vás takovou spoustu jmen, že se trochu ztrácíte. Nemáte tušení, které dítě patří ke kterému, čí manžel je čí a jak se jmenuje žena, která utekla od manžela. Ale pak se se ponoříte do čtení hlouběji a vše zapadne do těch správných koleček a příběh začíná dostávat jasné obrysy a smysl.
Jencey se po dlouhých letech vrací do malého, ospalého městečka, které ve spěchu a strachu opustila. Ale opustila i svou první lásku, Everetta a navzdory slibu, že se vrátí, trvalo to až moc dlouho. Jencey má dvě děti a manžela ve vězení a Everett se oženil s nejlepší kamarádkou Bryte. To bychom měli první tři jména.
Taky je zde zádumčivý Lance, kterého opustila jeho žena chvíli potom, co zhubla. A to mě přivádí na myšlenku - pokud žena hubne, mějte se na pozoru.
Naproti přes ulici máme sousedku Zell, která je středobodem všeho dění, i když o tom snad ani nemá tušení. Trochu samaritánka, ale hlavně opuštěná žena. Její děti vylétly z hnízda, manžel tráví spoustu času na golfovém hřišti a ona...prostě zachraňuje. Děti, s kterými nemá kdo zajít na koupaliště, i dospělé, kteří si neví rady se svým životem.
Nyní už se začíná klubko rozplétat a my se ponoříme do všech tajemství, které tito lidé skrývají. A věřte mi, že knihu neodložíte, dokud nebudete číst závěrečnou děkovačku.
Nejskrytější přání je něco naprosto nového. Opravdu. Není to ani thriller, ani románek, je to o životě. O životě, jaký žijeme my všichni. O problémech, starostech, chybách, kterých se všichni denně dopouštíme, jen Marybeth Whalen měla tu odvahu to sepsat na papír. A je z toho kniha, která se vás vyvolá spoustu pocitů. Místy jsem cítila i jemný smutek, nad tím, co všechno si v raném mládí přejeme a jak málo se nám z toho splní. Nejskrytější přání je o nových začátcích, pokud dostaneme šanci, o rozhodnutích, které musíme během dospělého života dělat. Je smutná i zábavná, je jemná i drsná. Je o prostém životě, jaký žijeme a jaký bychom chtěli žít.

Komentáře (0)