Je Desatero prokleté?

recenze

Docentka Eva Žitná již během studií scenáristiky na FAMU chtěla zpracovat téma Desatero jako diplomový scénář. Matěj Sedlák, její tehdejší profesor, jí téma zamítl a vše zdůvodnil existencí pověry, podle které, ten kdo se ho pokusí zpracovat, nedopadne dobře.

Nyní ve svých devětatřiceti letech je vedoucím katedry scenáristiky profesorem Sedlákem přizvána, aby s ním na scénáři seriálu o Desateru spolupracovala. Odjedou spolu na chatu nedaleko Plané nad Lužnicí, kde mají mít klid na práci. Po několika dnech Sedlák za zvláštních okolností umírá. Vdova po Sedlákovi dává Evě smrt její manžela za vinu. Je desatero opravdu prokleté, nebo jde o pouhou náhodu?

Dále sledujeme postavu Adama Veselého, bývalého manžela Evy. Když je mu zamítnut scénář, rozhodne se odjet za bratrem a pokusit se napsat knihu. Po několika dnech dostává novou nabídku. Vzít psaní za mrtvého Sedláka, se svou bývalou ženou Evou, která se oblíbeného tématu nechce vzdát. Podaří se jim práci dokončit, nebo se naplní pověra?

Ukázka:
„Kletbu přece musí někdo vyslovit, kletba potřebuje svědky, vypjatou a zdůvodněnou situaci, ne? Jak k těm povídačkám vlastně došlo?“
Sedlák vykouzlil krátkodobé vrásky, pokrčil k tomu rameny a pak řekl:
„Důvody tady jsou. Před válkou nedokončil scénář Desatera jakýsi V. P. Borek, zahynul na motocyklu v barrandovských zatáčkách, a v šedesátých letech se utopil pod jezem u mlýna v Plané nad Lužnicí začínající režisér Karel Dubský. Je to tam hodně zrádné. Pracoval na nedokončeném filmu V. P. Borka. Nemůžu sloužit žádnou dramatickou a veřejnou kletbou, ale tyhle důkazy jsou jisté.“

Jan Míka využívá svého povolání scénáristy a nastiňuje čtenářům osudy postav scenáristů, zákulisí televizní produkce a i něco o prestižní vysoké škole FAMU. Kniha je napsána úsporným jazykem, který ale pomáhá ke čtivosti. V knize se neustále něco děje a příběh se posouvá dopředu bez zbytečně dlouhých popisných pasáží, nebo hluchých míst. Postavy jsou velice reálné, řeší každodenní záležitosti a díky tomu si k nim čtenář lehce najde cestu.

Děj je zasazen do důvěrně známých Pražských míst, které přidávají příběhu na autentičnosti a dobře je zobrazen kontrast mezi rušným hlavním městem a klidným životem na venkově.

Mě osobně obálka knihy a anotace nalákala na zápletku, ve které bude hrát velkou roli tajemno a pověra, která provází Desatero. Námět na zakázanou látku ke zpracování, která stála už několik autorů život a kolem které, by se mělo chodit obloukem, je dobrý nápad. Právě absence čehosi znepokojivého, něčeho neuchopitelného (tak si alespoň já představuji pověru) mi během čtení nejvíce chybělo.

Nečekejte napínavý thriller, ale svižný román o skutečných lidech ze zajímavého prostředí.

Touto cestou bych rád poděkoval nakladatelství MOBA za to, že jsem si knihu mohl přečíst.

Komentáře (0)