Jdou si pro nás. Pro všechny.

recenze

Pátá vlna (2013) / Maragad (419 views)
Jdou si pro nás. Pro všechny.
Položí ruce vedle mě a uvězní mě tak mezi svými pažemi. V očích má slzy. „Nejsi jediná,“ zavrčí. „Moje dvanáctiletá sestra mi zemřela v náručí. Udusila se vlastní krví. Nemohl jsem proti tomu vůbec nic dělat. Je mi nanic z toho, jak se chováš, jako by se ta největší katastrofa v lidské historii soustřeďovala kolem tebe. Nejsi jediná, kdo přišel o všechno – nejsi jediná, kdo se domnívá, že přišel na tu jedinou věc, která dává smysl. Ty máš svůj slib Sammymu a já mám tebe.“

Knihu jsem si chtěla přečíst už dávno, ale bohužel v čase kdy vyšla, toho vycházelo tolik, že jsem se k ní nedostala. Naštěstí jsem na ni narazila na baronetu a jsem moc ráda za to, že jsem si ji konečně mohla přečíst. Knihy Ricka Yanceyho získaly mnoho ocenění po celém světě a byly vydány ve více než dvaceti jazycích.

Kdo je vlastně nepřítel?
Šestnáctiletá Cassie postupně přišla o všechno. A nejen ona. Jiní-návštěvníci-mimožemšťané, každý jim říká jinak, Zemi napadli. Způsobili zkrat veškeré technologie, smetení přímořských států z povrchu zemského, seslali na lidstvo smrtelnou nemoc a pak přišli na řadu Tlumiči, ovšem nikdo netuší, co přinese pátá vlna. Cassie dala bratrovi slib a ten hodlá dodržet, ale může si dovolit někomu důvěřovat? Co má dělat, když narazí na záhadného Evana, a kdo koho vlastně potřebuje víc? A co když je to všechno úplně jinak a je tady možnost, že už Jiní na Zemi vlastně jsou? Jak se dá poznat, kdo je přítel a kdo nepřítel?

Kniha je tvořena několika pohledy, to mě u této knihy mile překvapilo. Vše je krásně popsáno, víme, kde přesně se daná osoba nachází, co se kolem ní děje a jak se u toho cítí. Hned ze začátku máme pohled Cassie, vzpomíná a vypráví o svém původním životě před Jinými a vysvětluje, jak to všechno vlastně začalo. Tato část knihy je tedy postavena hlavně na Cassiiných úvahách, dialog se tu vyskytuje málokdy. Ovšem to ději neubírá na čtivosti, mě osobně se líbilo nahlédnout Cassie do hlavy, vidět jak přemýšlí a jak je její osobnost rozpolcená, chvíli má silnou vůli a cítí se naprosto nepřemožitelně a za chvíli si říká, že vlastně nic nemá cenu a že lidstvo nemá šanci. To ale neznamená že by dialog chyběl v celé knize, dále si ho užijeme až dost. Jako hlavní postavu jsem si Cassie oblíbila, je všímavá a její černý humor vás opravdu pobaví. Další pohled, který tady ještě zmíním, je Tlumič, u tohoto pohledu máme možnost, nakouknout do stylu myšlení mimozemšťana, který přebývá v lidském těle. Časem se v knize dozvíme i něco málo o jejich historii, jak to vše vůbec vzniklo a co mají v plánu. Pomůže nám to Jiné lépe pochopit. Je vidět, že Rick Yancey chtěl mít vše propracované do nejmenšího detailu. Sama podstata mimozemšťanů je neobvyklá, kdo si představuje, že v knize pobíhají zelení mužíčci, bude zklamán.

Román Pátá vlna se mi moc líbil, knihu určitě doporučuji, je to první díl epické sci-fi trilogie a po jeho dočtení, už se nemůžu dočkat vydání dalšího dílu. Kniha by měla být i zfilmována, filmová práva na ni koupili GK Films a Sony Pictures.

Komentáře (0)

kniha Pátá vlna recenze