Jaroslava Černá: Sedmého sedmý

recenze

Sedmého sedmý (2013) 3 z 5 / Snapeova
Sedmého sedmý

Autor: Jaroslava Černá

Počet stran: 224
Vydáno: 14. 01. 2013
Nakladatelství: MOBA



Oficiální anotace:
Končí starý rok, začíná nový? A v okamžiku, kdy odbíjí půlnoc, si Klára
uvědomí, že letos oslaví její mladší dcera Simonka sedmé narozeniny. V
té chvíli na ni dolehne strach, dosud skrytý až někde v hloubi jejího
nitra. Vzpomene si, co se stalo sedmého července v roce, kdy bylo sedm
let jejich starší dcerce, a jako útržek vzpomínky z dětství se jí vybaví
prožitá bolest a ztráta v jejích vlastních sedmi letech. To poznání, že
vždy v sedmém roce života přichází událost, kterou nedokáže ovlivnit,
ji naplní obavami z budoucnosti, nejistotou, ale i touhou poznat pozadí
vlivu záhadných sedmiček. Ochromená strachy a s pocitem, že miluje jen
napůl a svůj život žije také jen napůl, marně hledá pochopení v sobě i
ve vztazích kolem sebe, až se náhodou setká s paní Helenou a Pierem…

***

Tato
kniha pro mě byla opravdu zvláštní. Takovou jsem ještě nečetla. Docela
se mi na tom líbilo, že se tam nachází a celým příběhem proplétá jakási
magie, která nejde vysvětlit nijak vědecky. Po lidi, co těmto věcem
vůbec nevěří, to možná bude hloupost. Mě to zajímalo.

Velmi
se mi líbily ty náhledy do minulosti. Nejdřív, když hlavní hrdince
vyprávěla matka o tom, co se stalo, když bylo Kláře sedm let a pak, když
Klára zavítala do archivu a podle starých spisů si představila dokonale
situaci, která se odehrála před spoustou let její praprapra bábě. Tyhle
scény byly hezky zpracovány, což považuji za velké pozitivum na celé
knize.

Kláru jsem si příliš neoblíbila.
Nedokážu přesně říct proč. Celá kniha je vlastně jedno velké poučení.
Neměli bychom utíkat od problémů a toho, co se nám zdá už ztracené.
Mnoho věcí je jen v naší hlavě a vždy bychom se měli snažit věnovat se
své rodině, tak jak si zaslouží. No a taky, že kolem nás přece jen je
nějaké to nadpřirozeno, ale to už je na každém. Takže o tomhle všem ten
příběh je.

Jak už jsem řekla, byla to pro mě
docela zvláštní kniha, první polovina mě až tolik nebavila, až v druhé
půlce mě najednou začala zajímat každá další stránka. To už jsem pak
musela knížku co nejdřív dočíst. Takže první půlka slabší, druhá už byla
čtivá, napínavá a velmi zajímavá.

Pro všechny
bych knihu asi nedoporučila. Doporučuji jí těm, které zajímají
nadpřirozené věci a lidská psychika. Každého kniha zaujmout nemusí. Když
to vezmu celkově, tak se mi docela líbila.

Komentáře (2)

Přidat komentář

MartinaF
27.06.2013

Už ji mám poznačenou taky.

Hřibče
27.06.2013

Recenze mě zaujala. Možná si knihu přečtu. :)