Jak to vidím já - Ve stínů černých ptáků

recenze

Ve stínu černých ptáků (2014) / ciniminisek (282 views)
Jak to vidím já - Ve stínů černých ptáků
\"Buď opatrná Shell. Je příliš nebezpečná doba na nezvyklé myšlenky. Ujisti se, že lidi opravdu znáš, než se jim svěříš. Zdá se, že všude číhají nestvůry, a někdy se maskují jako přátelé, sousedi a vlastenci. Bože, doufám, že nikdo nikdy nenajde tenhle dopis a neobviní mě, že jsem zrádce. Takhle to ale cítím. Mám rád naší zemi. Ale jen mám dojem, že jsme všichni tak trochu ztraceni.
Drž se v bezpečí. Všechno nejlepší.
Tvůj přítel Stephen


Obálka: Nadpřirozeně krásná. Je převzata z originální a já jsem za to velmi vděčná. Snad poprvé musím k obálce přidat i hodnocení samotné knihy zevnitř. Takovou krásu jsem v životě u žádné knihy neviděla. Naprosto dokonalé provedení. V knize se objevují fotografie a z boku knihy se nám to krásně vyjímá. Samotný příběh to oživuje a já se vždy velmi těšila, až na nějakou tematickou fotografii narazím. Úžasné předvedení začátku kapitol je skvěle propracované. Na závěr si pro nás vydavatel připravil i černé stránky s bílým textem a já se tou krásou nemůžu nabažit.

Hlavní hrdinka: Mary Shelley – netypická dívka, která miluje vědu a ráda se vzdělává i všemožně hrabe v elektrotechnice. Spisovatelka pro nás vytvořila šestnáctiletou dívku, která je rozumově dospělejší, přesto vám to v knize vůbec nepřipadá. Mary je v příběhu velmi důležitá, přesto se mi zdá, že její postava se odsouvá trochu dozadu a soustředíte se více na děj, než na samotnou hrdinku a přesně tohle, je v knihách velmi vzácné a pro mě naprosto geniální. Mary je výjimečná osoba a každý z nás si od prvních stran oblíbí.

Děj: Rok 1918. Válkou zpustošený svět. Lidé umírají v boji, kdo přežije, přesto nemá vyhráno.
Neznámé osoby v sivém oblečení s rouškami v obličeji panikaří a od strachu o své milé za zaoceánskými vodami, jim nepomáhá ani fakt, že španělská chřipka právě udeřila. Svět je jeden velký chaos, přesto jsou tací, kteří se oprostí od všeho zlého a prožívají své vlastní utrpení – někdy i děsivější. Po nepříjemných událostech se Mary dává na útěk ze svého rodného města, kde jí už nikdo nezbyl. Svého otce, pro kterého neplatilo přísloví „mlčeti je zlato“ je příliš pozdě. Mary tedy přijíždí k tetě Evě do Portlandu. Svérázná, jen o pár let mladší stavitelka lodí se své neteře nemůže nabažit a Mary vítá s rozevřenou náručí. Když jednoho dne Mary se svou tetou jedou navštívit dlouholeté známé, Mary se ve vzpomínkách čím dál více vrací ke Stephenovi, chlapci kterého miluje už od svého dětství. Stephen se pro ni, z nepochopitelných důvodů zapsal do války a tím začíná rozlušťování několika tajemství, které se na sebe stále nabalují.
Sled událostí, ve kterém převažuje tragédie, se Mary ocitá mezi mrtvými. S veškerou touhou po životě, dívka opět vkládá svou duši do těla a i když je zpět mezi živými, nic není takové jako dřív.
Nastává otázka, jak je to možné. Jak se dostala Mary zpět k životu? Proč vidí chlapce, po kterém její srdce touží čím dál více? Jakou roli v tom všem hraje Julie, nevlastní bratr Stephena, který svým opiovým mozkem nadělá nejednu zlovolnost? Dokáže dívka, která je skeptická ke všemu nadpřirozenu, přehlušit svou vášeň k vědě a rozlousknout všechny nadpřirozené záhady?

Celkové shrnutí: Ve stínu černých ptáků je kniha nahánějící husí kůži, strašidelná, záhadná, přesto velmi čtivá. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že při přečtení první kapitoly – oprava – při rozevření knihy, zatajíte dech a pořádně vydechnete až po přečtení. Do děje se vložíte takovým způsobem, že napsat slovo strhující, by bylo příliš nedostatečné. Nemáte si čas, odpočinout, myšlenky vám víří všemi směry. Při utlačování chřipkou se zatouláte k tématu válka a než stačíte myšlenku dokončit, ohlížíte se, zda jste v místnosti sami a pro jistotu rozsvítíte ve všech pokojích, aby vás neděsily vrhané stíny.
Smekám veliký klobouk před spisovatelkou. Ženou, která neměla v hlavě jen příběh, ale posbírala informace o samotných duchařských legendách, válce i samotné vědě. Z původního nápadu, který Cat Wintersové nedal spát už v dětství, se stává kniha, hodna nominaci na cenu YALSA.
Dech beroucí příběh, emočně nasycené čtení a dokonalé propracování, to vše tento titul ukrývá a já pevně věřím, že se bude líbit každému z těch, co knihu vezmou do ruky. Svědkem této věty není pouze mé učarování touto knihou, ale slzy, které se spustily vůbec poprvé až při slovech díků, samotné spisovatelky.
Smrt číhá na každém centimetru země, přežijeme to?

Komentáře (0)

kniha Ve stínu černých ptáků recenze