Jak to vidím já..

recenze

Pouta (2014) / Maragad (274 views)
Jak to vidím já..
Jak jsem mu měl vysvětlit, že hlas z minulosti, pravděpodobně ze záhrobí, mě vykolejil? Jak by asi reagoval, kdybych mu začal vyprávět, že můj dávno ztracený, nejspíš zesnulý bratr možná není až tak úplně ztracený nebo zesnulý? Jak dlouho by mu trvalo zavolat ochranku poté, co bych mu vysvětlil, že můj chabý výkon u soudu byl způsoben obavami o třináct let zmizelého bratra, který teď možná probírá politiku s parkovacími hodinami? Mimochodem, nic mu do toho nebylo. A tak jsem mu řekl, že jsem byl roztržitý, minulou noc špatně spal, znervózněl kvůli zpoždění metra a unesli mě mimozemšťani…

Na knihu Pouta jsem byla velmi zvědavá, bylo mi slíbeno, že hlavní hrdina Charlie má smysl pro humor a že se mi určitě kniha bude líbit. Mohu říct, že nejen že mi černý humor hlavního hrdiny "sedl", ale opravdu se mi kniha líbila. A nesmím opomenout pochválit obálku knihy, je naprosto úžasná, kombinace barev červená-černá a bílá je opravdu skvělá volba.

Jak se máš? Prostě Jake..
Charlie je advokát, člen Útvaru boje s organizovaným zločinem, specializuje se na žaloby proti gangům. Po dlouhých letech studií ho čeká největší případ jeho kariéry. Po čtyřech letech vyšetřování se konečně našlo dost důkazů na usvědčení a odsouzení druhého nejmocnějšího šéfa mafie, Vasila Redokova. Kdyby se jen Charlie dokázal na případ soustředit, místo toho mu pořád vrtá hlavou, co se stalo s jeho bratrem Jakem, investigativním novinářem. Dnes je tomu již 13 let, co Jake zmizel po záhadném telefonátu, a od té doby je nezvěstný. Od té doby navíc Charlie trpí paranoiou, myslí si, že ho pořád někdo sleduje. Zjistí Charlie, kdo je tajemný bezdomovec s logem Harvardu na mikině a odkud zná jeho přezdívku z dětství? Přijde včas na to, co měl být Jakeův brilantní plán? Ale musí si pospíšit, času už moc nezbývá.

Kniha Pouta se mi četla velmi dobře, děj byl nepředvídatelný a James Hankins si nechal celkové rozuzlení opravdu až nakonec, to mám ráda. Hlavní postava Charlieho mi doslova „sedla“, jak jsem již zmínila, měl zvláštní smysl pro humor, byl bystrý a na většinu spojitostí přišel dřív než já. Také nesmím opomenout vyzdvihnout jeho houževnatost, ale to pochopíte, až po přečtení knihy. Bratrské pouto mezi Charliem a Jakem po smrti rodičů a celkově i postava Jakea mě nejednou dojala. Není to jednoduché, postarat se sám o mladšího sourozence. Kniha sice není psaná stylem, že by ve Vás doslova vířily emoce, ale rozhodně ani nikoho nenechá chladným. Je vidět, že autor věděl, o čem píše. Jako bývalý advokát dokázal skvěle podat informace o soudním systému a jako spisovatel to dokázal popsat tak, že čtenáře nenudí, nebudete mít tendence přeskakovat pojmy, ale naopak Vás to zaujme. Navíc hierarchii mafie si ihned zapamatujete, neměla jsem problém s žádnou postavou, že bych nevěděla kam ji zařadit nebo si pletla jména.

Knihu Pouta doporučuji všem, co mají rádi knihy s dobrou krimi zápletkou s prvky thrilleru, kde se nikdy neví, kdo je vlastně na straně dobra nebo zla a občas se tam přimotá nějaký ten šílenec.

Komentáře (0)

kniha Pouta recenze