Jak snadno sebou necháme manipulovat?

recenze

Trojice (2014) / Maragad (250 views)
Jak snadno sebou necháme manipulovat?
Jaké pocity zažívá člověk v letadle, které se řítí k zemi a on nemůže ovlivnit události, jež budou následovat? Jak může být někomu, kdo ví, že smrt je nevyhnutelná a blíží se stejně rychle, jako se přibližuje země? Takové pocity zažívá Pamela May Donaldová, která se ocitla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Je na palubě letadla, které zachvíli bude roztříštěno na kousíčky, jež už nikdo nikdy nesestaví. A i když z Pamely vyprchává život, ještě stihne nahrát vzkaz o chlapci, kterého vidí před sebou, je to duch nebo přeživší? Vzkaz už bohužel nedokončí.

A právě vzkaz se stane podnětem pro spousty spekulací. Nehoda totiž nejspíš nebyla jen obyčejnou náhodou, v ten den spadnou ještě tři letadla a kromě hocha přežijí ještě další dvě děti. Škody jsou tak velké, že některé oběti se už nikdy nepodaří nalézt a přežití dětí je obrovským zázrakem. Kdo tedy stojí za pádem čtyř letadel? Teroristi, mimozemšťani, anebo jsou snad děti jezdci apokalypsy, jak tvrdí náboženští fanatici?

Při zmínce o černém čtvrtku pocítí skoro každý mrazivé vystrašené zachvění. Onen den – 12. ledna 2012 –, kdy se v rozmezí několika hodin zřítila čtyři linková letadla, v nichž zahynulo více než tisíc obětí, se zapsal do análů zkázonosných pohrom, po nichž se na svět díváme jinak než předtím. ∞Str. 19∞

Sarah Lotzová již není žádným spisovatelským nováčkem. Pod různými pseudonymy píše horory, zombie příběhy pro mládež, ale i erotické romány. Jak vidíme, žádný žánr jí nedělá problém a Trojice je první knihou, která vychází pod jejím pravým jménem. A není se čemu divit, kdo by se také nehlásil k této originální a velmi neobvyklé knize. Trojice se totiž pyšní tím, že jde o velmi reálně zpracované katastrofy, které postihnou celý svět. Panika se šíří rychleji než mor a samozřejmě se najde hned několik teorií, za kterými stojí zástupy lidí. Přiznám se, že jsem si nejednou na internetu vyhledávala datum 12.1.2012, abych si byla jistá, jestli se katastrofy pravdu neudály. O to více mě překvapilo, když jsem narazila na stránky určené knize, kde byl i nahraný vzkaz od Pamely. Je vidět, že někdo myslel opravdu na vše a mě z toho běhá mráz po zádech.

Kniha je seřazena chronologicky do několika částí od havárie až po spiknutí, jenž se pak ještě dále dělí do kapitol, které jsou tvořeny rozhovory přes skype, email, nalezneme zde i přepis telefonních hovorů, hlasových nahrávek, rozhlasového pořadu, ale i výňatky z webových stránek. Vše je adresováno fiktivní spisovatelce Elspeth Martinsové, která knihu útržkovitě sestavila a nechala vydat, aby celý svět věděl, co se doopravdy stalo.

Vše je zpracováno plynule, kniha je psaná svižným tempem a nikdy se nestane, že byste měly problém poznat, co je v určité kapitole právě rozebíráno. Každá kapitola je pečlivě nadepsaná jak datem, tak i podrobnostmi za jakých podmínek byly informace/rozhovor/článek získány. Mohu říct, že jde o geniální dílo, kniha je opravdu propracovaná do posledního detailu a velmi uvěřitelná. Sarah Lotzová dokáže opravdově podat jak pocity pozůstalých, tak i chování různých fanatiků, kteří si za svou teorií nejen stojí, ale věří jí.

Různé teorie o konci světa i o mimozemšťanech provází lidstvo na každém jeho kroku. Není se tedy čemu divit, že tyto teorie jsou i námětem knih. Trojice je plná různých úvah i svědectví a je na každém z nás, co si z knihy odneseme. Ale věřte mi, že jakýkoliv čtenář si z ní odnese opravdu mnoho - jak pocitů, tak myšlenek, nad kterými bude uvažovat ještě dlouho po jejím dočtení. Je to kniha, která vás opravdu donutí myslet a rozebírat situace z různých úhlů pohledu.

Komentáře (0)

kniha Trojice recenze