Jak snadné je vytvořit "možný" svět?

recenze

Pražský hřbitov (2011) 4 z 5 / alef
Pražský hřbitov

Když otevřete tuto knížku, objeví se před Vámi příběh, v podstatě čtený vypravěčem z nalezeného deníku. Začíná 24. března 1897, jeho pisatelem je hlavní hrdina románu, Simone Simonini, falzifikátor, dvojitý agent, falešný abbé ... a vrah. Simone vyrůstající v ponurém prostředí, vychovávaný jezuity, v prostředí, které z něj vytvarovalo člověka necitlivého a plného předsudků. V noci, z 18. na 19. dubna nastává v příběhu zlom, Simonini si uvědomuje své rozdvojení osobnosti a čtenář se rázem ocitá v příběhu současném.

Eco, prostřednictvím Simoniniho, v podstatě jediné fiktivní postavy příběhu, před námi skládá \"vypůjčené\" celky (historická fakta, reálně existující postavy, ...) do fiktivního příběhu \"temných\" dějin 19. století - atmosféry nenávisti, snahy za každou cenu ukázat na \"viníka\" těchto událostí, a to vše umocněné zlým úmyslem falzifikátora Simoniniho, zaslepeného nesmyslnou zlobou a nenávistí vůči Židům.

Až mrazí v zádech, když si uvědomíme, jak snadno se lidé nechají přesvědčit o skupinové vině, jak snadno se nechají unést konspiračními teoriemi, ... jak je těžké najít hranici mezi historickými fakty a románovou fikcí.

U čtenáře pak Eco předpokládá v podstatě různé způsoby četby, dané tím, jakými disponuje znalostmi (historickými, kulturními, ...), říká, že svými romány \"nezve všechny čtenáře na stejný večírek\". To, co mě na téhle knize bavilo, je, že nám Eco dává šanci využít našich schopností (vnímat svět, rekonstruovat příběhy, ...), záleží tedy jen na nás, čtenářích, zda se pouze ponoříme do příběhu a necháme se unášet, nebo si budeme \"hrát\". Eco nám ukazuje, jak je možné (snadné?) vytvořit fiktivní příběh, založený na dějinných událostech a citacích z fiktivního zdroje, který bohužel mnoho lidí považovalo za pravdivý a tak vstoupil do dějin. Některý čtenář si tak odnese "jen" pocit napětí z bezvadné historické detektivky, ale pro některé to je způsob, jak vystoupit ze svého "reálného" světa a na chvíli se ponořit do "paralelní dimenze", do světa fikce a fantazie.

Je těžké držet se intelektuální úrovně autorových znalostí, ale ... já si ráda \"hraju\". Za tu \"tíhu\", kterou na nás autor navalil pak dávám 4/5*.

Komentáře (0)

Přidat komentář