Jak může dopadnout Láska, co vznikla mezi písmenky?

recenze

Princ Oliver úspěšně unikl z pohádkové knížky Mezi řádky, aby mohl být se svou láskou Delilah. Jenže teď se musí naučit mluvit a chovat se jako americký středoškolák – a to se mu zrovna nedaří. A navíc v normálním lidském světě žádný vztah, i když ho máte s pohádkovým princem, není jen pohádkový.

Delilah patří mezi samotáře, dává přednost knihám, nesnadno navazuje vztahy s jinými lidmi, má talent na trapasy a navíc si znepřátelila školní královnu. Předpokládala, že na tom Oliver kvůli tomu, že o lidském světě skoro nic neví, bude stejně. Jenže ono ne. Oliver se sice občas chová zvláštně – a kdo by se tomu divil, když je zvyklý na dvourozměrný svět knížky, mluvící zvířata, boj s drakem a zachraňování princezny. Na druhou stranu je ale komunikativní, bezprostřední a netrpí předsudky, takže si rychle najde přátele a stane se oblíbeným. Oliver i Delilah si musí uvědomit, že už nemají jenom jeden druhého. A že vztah v lidském světě nikdy nebude pohádkově dvojrozměrný, ale že se v něm čas od času objeví i nedorozumění, žárlivost, a slzy.

Mezitím Edgar, syn spisovatelky Jessamyn Jacobsové, která napsala pohádku Mezi řádky, zaujal Oliverovo místo v knize. Edgar se trápí tím, že dobrodružství v pohádce není zdaleka tak skvělé, jak si představoval, že nikdy nebude tak odvážný a úžasný jako Oliver, stýská se mu po matce, a vůbec, pořád si připadá jako outsider, kterým byl v lidském světě.

Opravdu velký problém ale nastává ve chvíli, kdy sama pohádka Mezi řádky dá jasně najevo, že se jí nelíbí změny, které v ní Oliver a Edgar provedli. Kniha se všemožně snaží vrátit k původní podobě příběhu a zajistit si šťastný konec. Bez ohledu na to, jestli bude šťastný i pro postavy z knihy a lidi v našem světě. A jedna z cest, jak toho docílit, je dostat Olivea zpátky do pohádky a do role prince. Nakonec se Oliver a Delilah budou muset rozhodnout, jestli jsou ochotni riskovat životy a osudy všech, na kom jim záleží, nebo jestli se vzdají své lásky.

Jodi Picoultová a Samantha Van Leerová vsadily na lehký, neuvěřitelně čtivý a vtipný styl, díky kterému kniha čte jedna báseň. Nouze není ani o originální nápady a pojetí. Mě například okouzlil svět, který autorky popsaly v pohádce Mezi řádky. Dvourozměrné postavy, písmenka visící nad hlavou, přecházení z jedné stránky na druhou, přeskakování propasti, kterou tvoří hřbet knihy, nebo bílé místo na úvodní straně, kde se občas některé postavy skrývají před ostatními. Vůbec celé to pojetí pohádky jako divadelního představení, které postavy trénují a pak ho předvádějí pro čtenáře, je originální, poutavé a prostě skvělé.

Láska mezi písmenky má celou řadu dílčích zápletek: Oliverovo přizpůsobování se lidskému trojrozměrnému světu, první krizi ve vztahu s Delilah, nutnost předstírat, že je Edgar, Edgarovu nespokojenost s pohádkovým dobrodružstvím, Jessamynin zhoršující se zdravotní stav, nenaplněnou lásku mezi Seraphimou a bývalým basetem Frumpem, změny v pohádce Mezi řádky, které se chce vrátit do původní podoby, postavy z pohádky, které uniknou do našeho světa a naopak, a hledání způsobu, jak to všechno vyřešit a přitom si zajistit happy end.

Jodi Picoultová a Samanta Van Leerová toho prostě do příběhu narvaly strašně moc, aby zakryly, že Láska mezi písmenky, navzdory výše napsanému, nemá zrovna nejbohatší a nejpropracovanější děj. Knize by prospělo, kdyby autorky ubraly zápletek, a místo toho ty zbývající pořádně promyslely a prohloubily. Občas se tam také objeví klišé jako z americké romantické komedie. Rozhodně mohu říct, že problémy s pračkou nemají s romantikou nic společného!

Láska mezi písmenky není dokonalá, ale je… roztomilá a úsměvná. Takovým tím správným způsobem. A tak ji pravděpodobně zhltnete prakticky na posazení jako malý, sladký zákusek. A navíc je máj, lásky čas, takže pokud jste zrovna romanticky naladěné a trochu rozněžnělé, tak Láska mezi písmenky bude správná volba.

Komentáře (0)