Jak muffin a čaj dokážou změnit život

recenze

Muffin a čaj (2018) 4 z 5 / ZuzaBalcarku
Muffin a čaj

Hned na úvod se musím přiznat, že jsem knize Muffin a čaj dlouho odolávala. Z principu se vyhýbám všemu, co je mediálně propagováno, takže mě bábovky, erotikony a muffiny úspěšně míjely. Řídím se příslovím, že kvalitu prověří až čas. Pochvalné reakce v mém okolí však způsobily, že se mi jednoho krásného dne objevila e-kniha -Muffin a čaj- na ploše PC.
Přečetla jsem ji za jeden večer a určitě nelituji. Přes všechny nedostatky má totiž tato kniha zvláštní kouzlo.
Autorem je začínající spisovatel Theo Addair, který si buduje jakousi auru tajemna tím, že úzkostlivě střeží svou pravou identitu. S trochou šikovnosti si ji vygooglíte za pár minut, ale berme to jako pravidla hry. Theo a muffiny budou zkrátka už navždy patřit k sobě.
Kniha vypráví o dvou studentech internátní školy, jejichž cesty se vlivem událostí protnou. Oba jsou gayové a oba to dobře vědí, nejde tu tedy o žádný vnitřní coming out , ale o obyčejné hledání lásky a porozumění. A v tom je tolik lidskosti, že je úplně jedno, jakou mají hrdinové sexuální orientaci, sociální status či náboženské vyznání. Protože lásku, úctu a pochopení potřebuje úplně každý z nás.
Daniel i Cristian jsou sympaťáci a okamžitě si je zamilujete. Budete fandit jejich sbližování, budete netrpělivě čekat na jejich první pusu a budete se radovat, když si svým způsobem konečně vyznají lásku. A když se v druhé třetině provalí "nevěra" jednoho z chlapců, budete rozhodnuti, že pokud se ti dva nedají znovu dohromady, zavoláte Theovi, aby knihu přepsal.
A právě v tom spočívá síla této knihy - hlavní hrdinové se vám zaryjí tak hluboko pod kůži, že si budete přát, aby skutečně existovali a vy jste s nimi mohli někam zajít. Třeba zrovna na ten muffin a čaj. A to je dar, který nemají všichni spisovatelé. Možná proto, že když se rozdávalo, Theo Addair si šel několikrát.
Kniha nemá žádný převratný děj, pokud nepočítáme zápletku v druhé třetině, ale to byl, předpokládám, záměr. Autor se mohl plně soustředit na budování křehkého vztahu obou hrdinů, vedlejší dějové linky by tuto kontinuitu zbytečně rušily.
Z vyprávění se dozvíme, že Daniel prožil v minulosti trauma, které ho pronásleduje jako stín a odrazilo se na jeho chování k lidem. Není tu vysvětleno, co se přesně stalo, ale to nevadí. Bystrý čtenář si vše domyslí, není nutné všechna fakta servírovat na stříbrném podnose.
Zcela zbytečný je epilog po vzoru hollywoodské produkce. Autor měl raději dát prostor čtenářově fantazii, i když chápu, že epilog měl nejspíš odkazovat na téma slohové práce "Kde se vidím za pět let".
Určité pasáže mohly být více doladěny, některé skutečnosti do sebe mohly lépe zapadat. První, co mě napadlo po potyčce u kostela, bylo: Proč ten kluk nezavolal sanitku? Proč nebylo na Zieglera a spol. podáno trestní oznámení? A je vůbec reálné, aby byl student, který je od prváku šikanován, současně idolem pro mladší ročníky? A proč byl konec urychlený, jako by autora tlačil čas?
Theo si s textem mohl více pohrát, ale jedná se o jeho prvotinu, takže budiž mu odpuštěno.
Konverzace mezi Danielem a Cristianem byla občas příliš vznešená, vyzrálá, filosofická. Místy uvažovali a jednali jako třicátníci, což považuji za největší slabinu románu. Když se však ocitli na Vánoce v Cristianově rodné vsi, rázem dostalo vyprávění nový rozměr a z naší dvojice se stali skuteční a uvěřitelní puberťáci - dva kluci zmítající se mezi dětstvím a dospělostí, nezkušení a tápající.
Jako češtinářka musím hodnotit i stylistiku. Zejména v první polovině je text psán dost neobratně, některé věty tahají za uši (např. "S tmavovlasým chodícím překvapením v patách", nebo "Pokoj v dvojím provedení pro dvojici."). Některé metafory byly pro změnu nádherné ("Objal ho jako velká lžíce malou", "V mé slabosti je má síla."). Věřím, že se autor časem vypíše a příští kniha bude čtenářský zážitek i pro nás, profesionálně deformované :-))
Na závěr musím vyzdvihnout jeden z nejsilnějších momentů knihy - závěrečnou slohovou práci na téma "Jak bych změnil svět." Přestože vyznívá jako klišé, je v ní mnoho pravd.
Ve výsledku je -Muffin a čaj- velice povedený debut. Lze jej doporučit všem čtenářům (i těm dávno odrostlým), kteří hledají silný lidský příběh, ať už je tématem LGBT či nikoli.

Komentáře (0)

Přidat komentář