Jablečné koláče nejen naděje, ale i přátelství

recenze

Jablečný koláč naděje (2015) / Snow Fairy (455 views)
Jablečné koláče nejen naděje, ale i přátelství
Někdy je život přesně takový, jaký si ho vysníme. Nebo přesně takový, jaký se ho naučíme milovat. Někdy se ale stane, že tento poklid a jistotu na uhel spálí správná rozhodnutí, dobré skutky a snaha chovat se užitečně.

Oscar je chlapec se srdcem vnímavých na jakkoli malé, nebo velké, trápení. V tento okamžik přicházejí na scénu překrásně vypadající, kouzelně vonící jablečné koláče s kouzleným účinkem. Meg si Oscara za všechno, čím je - skvělý člověk, úžasný bratr a hlavně její nejlepší kamarád - nade všechno váží. Má ho ráda a občas si říká, jak je vůbec možné, že někdo tak vyjímečný jako Oscar je důležitou součástí jejího tak nevyjímečného života. Protože s Oscarovou přítomností se Meganin život mění z obyčejného na kouzelný. Nepředvídatelný. Kdy přátelsví už pro ni dávno není jenom přátelství.

Potom se ale všechno změní, když Meg, s Oscarových požehnáním, odletí s rodinou na nějaký čas na Nový Zéland a do Meganina domu se nastěhuje někdo, kdo obrátí celý Oscarův život úplně vzhůru nohama. A potom jediné, co po Oscarovi zbývá, je kolo potápějící se na dno moře.

Hodiny a hodiny strávené v oknech sousedních domů, naplněné tichými konverzacemi, nekonečnem sdílených tajemství a velkého přátelství. Příběh Oscara a Meg je přesně tak inspirativní a kouzlený, jako Oscarovy vonící jablečné koláče.

Musím říct, že pro mě byla zpočátku tato kniha jedno velké tajemství. Jedna velká neznámá, kterou jsem se ale nebála odhalit. Nevím proč, ale možná to dělají ty koláče, které naprosto dokonale smazávají případné selhání. Sarah Moore Fitzgeraldová otevírá příběh, který se jako mávnutím kouzelného proutku zhroutí sám do sebe, jako když je hvězda pohlcena černou díru. Vypráví celý vesmír pocitů Oscara Dunleavyho, které jsou postupně zničeny a nahrazeny zoufalstvím. Zoufalstvím, které způsobí falešné přátelství, jež je v Oscarových očích pravé. Oscar je neuvěřitelně důvěřivý člověk, který uvěří i lži. Bohužel takové nepravdivé věci jsou pro Oscara věci destruktivní a definitivní.

Já z celého srdce miluju takové příběhy, smutné, vážné, občas i maličko depresivní, ale hlavně plné naděje skryté na řádcích i mezi nimi. Oscar je pro mě postava, kterou jsem si od první strany zamilovala a od které bych si moc přála ochutnat jablečný koláč. Protože ať bych sama dělala třeba stojky na hlavě a přitom zdobila vršky koláčů, nikdy by ani v představách nevypadaly tak nádherně, jako Oscarovy, který je peče stejně samozřejmě, jako je pro ostatní samozřejmé dýchání. Protože na světě je neustále dost nešťastných lidí, kteří tiše, a hlavně nevědomě, doufají, že za nimi takový Oscar Dunleavy přijde s jedním podobným koláčem a dlaní plnou moudrých a povzbudivých slov. Je mi strašně líto, že k Oscarovi, když to nejvíce potřeboval, nepřišel nikdo ani s náprstkovým množstvím podpory. Jediný člověk, který by to v ty chvíle udělal, by byla Meg, jejíž přístup se ale také změnil s kilometry odloučení a jedním odpisem, který měl zůstat skrytý.

Jablečný koláč naděje ale neukazuje jenom to, že dostat člověka až na dno je mnohdy až příliš jednoduché, hlavně poukazuje, jak je důležité mít na svět lidi, kteří vás z toho dna vytáhnou a znovu vás přimějí dýchat. Tato kniha je vedle zklamání, šikany a bezmoci plná lásky i naděje, hledání, přátelství, síly vůle a vůně jablečných koláčů. Rychle se čte a i přesto, že je to ve své podstatě knížka tenoučká, je plná krásného a celkem silného příběhu, který si zaslouží zapamatování. Oscar i Meg jsou postavy, které vám ze střídajících se úhlů pohledu ukáží stránky života takového jaký je, se všemi klady a zápory, s upřímností a otevřeností. A jak už to známe, ke všem stinným stránkám života patří i stránky světlé. Plné slunce, lásky, radosti, odhodlání, jablečných koláčů a naděje.

Jablečný koláč naděje je kniha jednoduchá a v jednoduchosti je síla i krása. Je to knížka také malá a nenápadná, ale skrývá příběh velký a působivý jako sám pan život.

Komentáře (0)

kniha Jablečný koláč naděje recenze