Inferno, s Langdonem až do hlubin Pekla..

recenze

Inferno (2013) / TerkaM (833 views)
Inferno, s Langdonem až do hlubin Pekla..
Inferno, další geniální kniha z pera rovněž geniálního autora, která mě svým dějem naprosto učarovala. Ačkoli jsem nejprve nečekala, že mě to tak bude bavit, protože jsem od knihy - vzhledem k Brownově předchozí knize Ztracený symbol - moc neočekávala. Právě proto mne tahle kniha tak moc oslovila.

Když jsem začínala číst prolog, bála jsem se, že Dan Brown změnil svůj styl psaní až moc, neboť tam byla znát ich forma, ale zdání může vždycky klamat a já byla ráda, že jsem knihu neodložila a četla jsem stále dál a dál. Nemohla jsem odtrhnout oči od písmen, která jsem pročítala na stránkách nejnovějšího Brownova počinu a proto se nedivte, milí čtenáři, že knihu tak moc chválím.

V polovině knihy jsem si myslela, že vím, kam děj míří, ale jak jsem zanedlouho poznala, v tom jsem se velice spletla a byla jsem ráda, že to nebylo tolik předvídatelné ačkoli se tak klidně mohlo stát.

Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo si v časech mravní krize zachovávají neutralitu.

Tento citát, který celou knihu - od začátku až do konce - provázel, je zároveň odkazem na nejznámější dílo Danta Alighieriho, Božskou komedii, jíž se Robert Langdon po celý čas strávený ve Florencii, v Benátkách a tureckém Istanbulu, zabývá.

Profesor Robert Langdon ztratil paměť. Nepamatuje si nic z toho, co dělal za celý víkend - ví jen, že se probudil v nemocnici ve Florencii vykřikujíc slova, z nichž je celý zmatený a také se mu zdají podivné sny, které doktorka Sienna Brooksová přisuzuje Langdonově fantazii a celkově schopnosti, že si lidé, trpící amnézií, sice mohou něco vybavit z předchozích dní, ale většinou si k tomu domyslí něco, co není pravda, což se - podle ní -, děje i profesoru Langdonovi.

Langdon má strach, že provedl něco hrozného. Neví, komu má věřit, a proto se s doktorkou Brooksovou, která ho zachrání z područí blížící se smrti, vydává vstříc dalším hádankám a symbolům směřující k jediné knize - Božské komedii - a také je rozhodnut zjistit, do čeho se před svou amnézií zapletl a hlavně... s kým.

Nezapomeň na dnešní noc, je to začátek věčnosti.
Dante Alighieri

Abych ještě na závěr řekla, mám opravdu moc ráda Brownovy knihy, protože se v nich - a samozřejmě Inferno není výjimkou -, skrývá mnoho záhad, hádanek, tajemných symbolů, které mě tak moc baví a já si jenom přeji, abych jednou uměla psát tak brilantně, jako právě celosvětově proslulý spisovatel Dan Brown. Inferno byla prostě pecka a dostala Browna v mém pomyslném žebříčku znovu na vrchol.

Jeho knihy, snad s výjimkou Ztraceného symbolu, budu vždy doporučovat každému, kdo miluje thrillery a celkově knihy napěchované symboly, záhadami a všudypřítomnými tajemstvími. Nejnovější Brownův román za přečtení rozhodně stojí.

Komentáře (0)

kniha Inferno recenze