I knihomolové to mají těžké

recenze

Dash & Lily: Kniha přání (2014) 3 z 5 / ciniminisek
Dash & Lily: Kniha přání

Třebaže čas Vánoční už je nějaký ten měsíc za námi, nemění to nic na tom, že tuto knihu bychom nemohli číst v kterémkoliv ročním období. Příběh o rodící se lásce a o takovém obyčejném pocitu, jako je naděje. Dva světově uznávaní autoři spojili síly a nakladatelství CooBoo tak mohlo jejich díla vydat opětovně pospolu. Zda to byl ten správný tah na branku, se dozvíme velmi záhy.



Když se jednoho dne Dash prochází po svém oblíbeném knihkupectví Strand, nalezne červený zápisník. Zvědavost mu nedovolí ho tam jen tak nechat, a tím si otevře okamžiky plné dobrodružství. Zápisník totiž v sobě skrývá návod, jak s ním zacházet, a co pro další úkol bude muset splnit. Autor deníku se podepíše jako Lily a Dash je teď na vážkách...

Má v úkolech pokračovat a sám další vymýšlet, nebo zápisník vrátit tam, odkud ho vzal? Je vůbec Lily taková, jakou si ji představuje? A pokud v psaní onoho deníku pokračovat vážně bude, je nějaká možnost, že Lily někdy spatří? A budou se k sobě hodit? Tolik otázek a prozatím žádná odpověď. Abyste se to společně s Dashem dozvěděli, budete si muset přečíst titul Dash a Lily - kniha přání.

Autory Knihy přání, jmenovitě Rachel Cohn můžete znát díky vydaným knihám u nás, a to konkrétně Prcek, či POP královna. Při jméně Davida Levithana se čtenáři jistě vybaví kniha Den co den, jenž byla prodejem velmi úspěšná u nás i ve světě. S jejich společnou tvorbou čtenáři již mohli také mít tu čest, a to v díle Nick a Nora - až do ochraptění, které vydalo nakladatelství CooBoo, tak jako Levithanovu předchozí úspěšnou knihu a právě i toto pozoruhodné dílo z centra New Yorku.

Úžasně vytvořená obálka, plus slibná anotace a navíc jako třešinka na dortu podpora nakladatelství CooBoo, jenž je mé velmi oblíbené. To celé se rovná jasné volbě, že knihu musím nejen číst, ale hlavně že se mi bude líbit. Jenomže jak to tak bývá, nic není stoprocentní a i předem jasný favorit, může své čtenáře zklamat na celé čáře. V tomto případě výjimka potvrzuje pravidlo.

Děj jako takový má spád, čtivost a napětí, které nutí čtenáře číst dál, kvůli zvědavosti, jak ono to vlastně celé dopadne. Vědomí toho, že autoři si psaní knihy střídali po jedné kapitole, aniž by jeden z nich věděl, o čem bude ten druhý psát, bylo veliké lákadlo pro mnohé z nás. Pro tento fakt si titul i samotní autoři zaslouží velikou pochvalu a smeknutí klobouku.

Pro mě jako knihomola, je hlavní myšlenka knih v tomto příběhu velmi lákavá. V počátku čtení dokonce inspirativní, až tak, že jsem se viděla, jak takový deník sama zapisuji. Příběh pobavil, rozněžnil i překvapil, jelikož je to nové a neotřelé.

Bohužel zdánlivě dobrý potenciál celé knihy kazí maličkost v podobě povah hlavních hrdinů. Aktéři byli popsáni tak, že jim nelze věřit jejich snahu, ani začínají lásku. Na svůj věk byli moc dramatičtí a filozofičtí, což i přes výjimky je jasné, že v jednom městě a v jedné chvíli se dva tací zkrátka nenajdou. Ději nedodali absolutně nic a díky nim příběh paradoxně uvadal. Hlavní hrdiny zastínily vedlejší postavy, které byly uvěřitelnější, vtipnější i zajímavější, což by se zkrátka stávat nemělo.

Komentáře (0)

Přidat komentář