Hrob kolibříka | Magický realismus, společenský román i detektivka!

recenze

Hrob kolibříka (2018) 4 z 5 / Sorrow
Hrob kolibříka

Fiktivní vesnice, fiktivní jihoamerická země, vysoké hory, řídký vzduch a pohanská slavnost, která je trnem v oku (nejen) lékaři Morenovi. V tomto bohem zapomenutém kousku země se kypí jedna záhada na druhou. Začalo to smrtí Morenovy ženy Nity, kterou následoval další nález o rok později. Nalezená mrtvola byla Nitě až nápadně podobná, na zádech navíc měla vytetovaný složitý vzor a připevněná křídla kondora, jenž má pro místní mystický význam. Nyní do vesnice přijíždí Američanka Sophie spolu se svým pubertálním synem, který si návštěvu tohoto místa doslova vyprosil. I jeho totiž tajemný rituál spojený s oslavami Dne nezávislosti neobyčejně zajímá.

Hrob kolibříka je kniha, která podle mého každého na první pohled zaujme svou magickou obálkou. Po přečtení anotace jsem nabyla silného tušení, že by mě mohla nadchnout. Jestli u mě totiž nějaká kniha dovede zabodovat, pak je to ta s prvky magického realismu anebo ta, odehrávající se v Jižní Americe. Zdá se, že mám pro tyhle dva elementy obzvláštní slabost, no a když jsem narazila na knížku, kde se snoubí obojí, nemohla jsem odolat.

Příběh je opravdu nesmírně spletitý a kombinuje v sobě prvky detektivky, společenského románu a magického realismu, což je na pouhých dvě stě stran dost ambiciózní. Autorka Jennifer Skutelsky nicméně dokázala, že i na malém prostoru se dají vykouzlit velké věci a všechny aspekty skloubila v nesmírně efektní a dokonale fungující celek.

Hrob kolibříka navíc není komplexní jen po příběhové stránce, rovněž postavy tak působí. Na jedné straně tady totiž stojí starousedlíci z vesnice, lpící na svých zásadách a tradicích a na straně druhé Američanka se svým synem. Vetřelci, kteří prostě nezapadají. Ze stránek románu doslova dýchá to, jak se mezi místní obyvatele nehodí.

A do třetice všeho dobrého – i styl psaní podtrhuje celkovou atmosféru knihy. Skutelsky střídá výjevy plné metafor a kudrlinek se strohými surovými větami, jež tnou do živého. Přírodní scenérie, vykreslení rituálu, popis hrdinů včetně temných stránek, které v sobě nesou i diktaturou svázaná společnost; autorka se nezastaví před ničím a každá její věta, každý předložený výjev jen dokazují, že tahle dáma si zaslouží veškerou pozornost a její román rozhodně nebyl ověnčen cenou Clark-Gross award jen tak.

Myslím, že je z recenze dostatečně patrné, že mi Hrob kolibříka naprosto uhranul. Nikdy bych nevěřila, že je na dvou stovkách stran možné dokázat tak velké věci. Propojení magického realismu, společenského románu a detektivky se Jennifer podařilo na výbornou. Celkovou atmosféru navíc jen podtrhla výjimečně dobrým stylem psaní. Román je velmi komplexní a zaslouží si víceré čtení. Mě trochu mrzí, že jsem na něj neměla tolik času, kolik by zasluhoval, proto je více než pravděpodobné, že se k němu v budoucnu ještě vrátím.

Komentáře (0)

Přidat komentář