Hřejivá romantika ze střední

recenze

Navždycky (2020) / marketa3635
Hřejivá romantika ze střední
Zamilovat se do nejlepšího kamaráda nikdy nebývá dobrý nápad. Zvlášť když si nemůžete být jistí, jestli k vám cítí totéž. Mei se zná s Travisem už celé věky, přátelí se od chvíli, kdy si spolu hráli na písku. Jak však dospívají, jejich vzájemné city se začínají proměňovat. Ustojí však jejich přátelství takovou zkoušku? A je to, co mezi nimi vzniká, skutečně láska, nebo si to oba jen namlouvají?

Mei si už ani nevzpomíná, kdy poprvé začala o svém nejlepším kamarádovi uvažovat jako o potenciálním partnerovi. Přiznat mu to se ovšem bojí, protože si není jistá, jak to dopadne. Travis totiž působí, že o ni nemá zájem, určitě ne jako o dívku. Každou chvíli se mu totiž líbí nějaká jiná holka a Mei se musí hodně držet, aby nežárlila. Sama sobě sice namlouvá, že na to nemá ani to nejmenší právo, ale udržet se je pro ni čím dál těžší. Možná by měla konečně sebrat odvahu a Travisovi všechno přiznat. Však ono to nějak dopadne. Problém je, že Mei vlastně nemá moc kamarádů. Vždycky si vystačila s Travisem a nikoho dalšího ani nehledala. To ale znamená, že by ho mohla velmi snadno ztratit, pokud se v jejich vztahu cokoliv pokazí. Ona šance na něco podobného není zas až tak malá.

Krom Mei a Travise se v příběhu objevuje už jen několik důležitějších postav. Jednak je to Ava, s níž Mei sedí v lavici, ale vlastně se spolu příliš nebaví. To se změní v momentě, kdy Mei zoufale potřebuje nějakého dalšího kamaráda mimo Travise. A mít v tu chvíli nějaké dívčí ucho, jemuž se lze svěřit, rozhodně není k zahození. Tím dalším je Liam, Meiin otravný soused, s nímž se nenávidí, kam až její paměť sahá. Ti dva si vyměňují spoustu kousavých poznámek, nechávají si navzájem v oknech nepřátelské vzkazy a v podstatě se trumfují, kdo toho druhého nesnáší víc. Zdá se však, že tahle nevraživost se už trochu přežila a je nejvyšší čas na změnu.

Mei je jako hlavní hrdinka mnohdy úplně nesnesitelná, ovšem dobře to o sobě ví. Patří k lidem, kteří se brání spontaneitě za každou cenu, všechno potřebuje mít do detailu promyšleno, a pokud věci nejdou podle plánu, vykolejí ji to. Navíc si připadá ve vlastním životě úplně ztracená, není si jistá tím, kdo vlastně je a co chce, a depresivní stavy zahání čokoládou. Spoustou, ale opravdu ohromnou spoustou čokolády. Dovede se vytasit s přiléhavou sarkastickou poznámkou, ovšem zároveň se dokáže chovat tak nemožně, až to hraničí se zdravým rozumem.

Příběh je ve své podstatě dost nedějový a velmi předvídatelný. Je dobře, že autorka se vyhnula klišé v podobě milostného trojúhelníku, ač se nabízelo, protože něco takového by její příběh zřejmě neustál. Zápletka je banální a vlastně nijak zvlášť zajímavá, před koncem působí trochu natahovaně a postavy jako by ztrácely i poslední zbytky racionality, které jim ještě zbývají. Vzhledem k tomu, že je od začátku jasné, jak to celé dopadne, je to trochu škoda, protože příběh tím ztrácí švih. Vesměs je však autorčin styl velmi čtivý a oživují ho messengerové konverzace, jichž je v románu pěkná řádka.

Navždycky je vlastně velmi milou oddechovkou, která sice ničím nepřekvapí, ale minimálně dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Hlavní hrdinka je závislák na Harrym Potterovi a čokoládě, kterému máte chuť čas od času jednu vrazit, aby se konečně probral a začal chovat přiměřeně svému věku, poměrně otravná je i její urputnost a přehnaná racionalita. Na druhou stranu umí být kousavě sarkastická a nemilosrdná i sama k sobě, takže jste nakloněni jí iracionální jednání odpustit. Příběh je banální, předvídatelný a ničím nový, je však příjemně čtivě napsaný, takže velmi rychle plyne. Prostě čistě odpočinková záležitost, která se ani nesnaží hrát si na cokoliv jiného.

Komentáře (0)

kniha Navždycky recenze