Hra se lvem aneb O neodpouštění

recenze

Hra se lvem (2013) / DriftBooks (349 views)
Hra se lvem aneb O neodpouštění
Číst Hru se lvem ihned po knize Odpuštění Lawrence Osborna (viz má recenze na tomto serveru) je tak trochu… přízračné. Je jedno, zda jsme zrovna v Maroku, nebo kousek vedle v Libyi. Je jedno jestli shazuje bomby zrovna ten nebo onen stát. Na každé straně fronty umírají lidé, kteří netuší proč. V každém boji ztrácí lidé své blízké, a potom ve smutku zatínají zuby a přísahají pomstu. Dokonce svatá písma některých náboženství to doporučují – oko za oko, zub za zub… Spravedlivá válka? Svatá válka? Kdo si zaslouží stát se obětí pomsty? Kdo má právo se mstít? A kdy se tenhle kolotoč zastaví?

Svět se divoce točí ve vývrtce nekonečné bolesti a následné odplaty. Lidem totiž chybí jedno jediné - to prazákladní – to, co je společností "upozaděno" ve jménu moci a bohatství – ODPUŠTĚNÍ!



(Anotace) Duben 1986. Americké letouny bombardují sídlo plukovníka Kaddáfího v Libyi. 16-letý Asad – což v arabštině znamená lev – ztratí při náletu matku, dva bratry a obě sestry. Cítí se povolán k tomu, aby pomstil nejen svou rodinu, ale i celý národ, své náboženství a Velkého vůdce – Kaddáfího. Oko za oko, zub za zub.

O dvanáct let později přilétá Asad do New Yorku odhodlán k tomu, že zabije všech pět zbývajících pilotů, kteří se zúčastnili náletu, jednoho po druhém. John Corey – postava z předchozího bestselleru Ostrov Antrax – již není zaměstnán u newyorské policie, ale v protiteroristické jednotce. Je to právě on, kdo musí Asada zastavit. Ale než tohle udělá, musí najít sám sebe.




Asad Chalíl přilétá do Spojených států jako anděl pomsty. Libyjský džihádista. Neústupný, krutý, dobře vycvičený, s dobrým motivem a beze strachu ze smrti. Přilétá znovu roztočit kolotoč násilí. Nemilosrdně a s požitkem zabíjí nejen ty, kvůli kterým se léta v tomto „umění“ cvičil, ale také další nevinné. Znovu kypří půdu vzájemné nenávisti mezi křesťany a muslimy. Znovu zavdává svému nepříteli důvod jeho krutost oplácet…

A John Corey se – na popud čtenářů – také vrací. Nikoliv už jako detektiv New Yorské policie, ale jako člen Protiteroristické operační skupiny (POS). Je stále stejně užvaněný, nebo vlastně – je ještě ukecanější a nesnesitelnější, ale svým vděčným čtenářům za to přináší zajímavý pohled do centra všech bezpečnostních složek Ameriky. Pohled sarkastický a nezatížený zbytečnou úctou. Pohled vcelku erudovaný. A pohled občas také děsivý zejména pro ty, kteří jsou přesvědčeni, že si za své daně žijí v bezpečí – to když se jednotlivé složky mezi sebou haštěří a když fungují na bázi Hlavy XXII. A to zrovna v té nejvypjatější chvíli, kdy by bylo třeba jednat.

Příběhy obou hlavních protagonistů se v knize střídají a děj je pomalu, ale jistě přivádí k sobě… Lev loví a je loven, ovšem lovci klopýtají mezi paragrafy a jsou ozbrojeni sotva oštěpem.

Kniha Hra se lvem je výborný thriller, dobře a svižně se čte a Nelson DeMille ještě navíc přidá velmi dobře zpracované informace o historickém pozadí konfliktu, a také – jak jsem již naznačil – velmi dobře a čtivě zpracované informace o pozadí práce všech možných i nemožných bezpečnostních složek. Napětí se postupně stupňuje až do malinko „umolousaného“ konce.

Kniha v Čechách vychází podruhé – tentokrát v nakladatelství Kniha Zlín, v novém a lepším překladu Pavla Bakiče, a především v „plném znění“ (839 stran namísto předchozích 496) i když občas tedy máte pocit, že by nějaké to zkrácení možná neškodilo.

V předmluvě k novému vydání (za oceánem vyšla kniha poprvé v roce 2000) píše Nelson DeMille, že se rozhodně necítí být prorokem 11. září, ale že když tento příběh psal, už prostě něco „bylo ve vzduchu“. A já říkám, že ve vzduchu to je a bude pořád, dokud se mezi sebou nějak nedomluvíme a dokud si bez jakýchkoliv podmínek neodpustíme…

Komentáře (0)

kniha Hra se lvem recenze