Hořkosladká Hana

recenze

Když jsem si nedávno dala závazek přečíst si každou druhou knihu s tématikou druhé světové války, nenapadlo by mě, jaké množství této literatury je dostupné. A knihu Hana jsme do ní navíc vůbec nezahrnovala...

Dle anotace se mnoho zjistit nedalo a recenze knih, které se chystám číst, nečtu ze zásady kvůli spoilerům a ovlivnění názoru na příběh před jeho přečtením. Už se mi to několikrát nevyplatilo.

Od Hany jsem mnoho neočekávala, a Hana mě opravdu dostala.

Příběh začíná vyprávěním Miry, dcery Rosy a Karla, starší sestry Dagmarky a Otíka a neteře podivínské Hany, vychrtlé ženy v černém, mající všude po kapsách chleba. Nemluvné, plaché.

Mira je dítětem "z divokých vajec" a její "klukovina" na krách na řece v zimě ji stojí málem i výprask a navíc i dezert na oslavě Rosiných narozenin. Mira sama netuší, že upřená sladkost změní život nejen jí, ale i mlčenlivé Haně.

Zde končí většina anotací a z vlastní zkušenosti skončím i já. Protože šok z událostí v knize byl tím pravým čtenářským zážitkem. Do kůže Miry je skrze její vyprávění snadné se vžít a budete spolu s ní prožívat bolest i naději, lásku i zatracení.

Mira vypráví příběh svůj, pak příběh své rodiny a pak otěže přebírá Hana, aby doplnila chybějící kamínky v mozaice života tří generací rodiny, které nepřálo štěstí, ale byli trpěliví.

Jako tažní koně táhli svůj úděl napříč dobami, jaké nebyly lehké, ale přežít se muselo. Nikdo nevěděl, co bude zítra, bralo se z toho, co bylo.

Na knize se mi líbila účelová strohost vyprávění. Události byly popsány věcně a bez zbytečného patosu i emocí kolem.

Sophiina volba se zabývala, mimo jiné, shodným tématem a i když forma každé knihy byla jiná, Styronova rozvláčnost mě otupovala. Té se autorka vyhnula a přenechala mnoho přemýšlení samotnému čtenáři, za což jsem jí vděčná.

Hana je knihou malé reklamy a velkého nadšení. Nevyráběla se na její propagaci krátká videa ani se netiskly dlouhé plakáty. Přes to je popularita knihy obrovská a i předchozí knihy autorky mizí z e-shopů, knihkupectví, bazarů a antikvariátů závratnou rychlostí.

Hana byla hořko sladkou jednohubkou. Je to kniha, jaká ve vás zůstane a po jejím dočtení budete ještě chvíli sedět a dívat se do zdi.

Na sladké chuť nemám. To fakt ne.

Komentáře (0)