Hořká groteska o vztazích a ekologickém hnutí od McEwana

recenze

Solar (2011) / Boboking (386 views)
Hořká groteska o vztazích a ekologickém hnutí od McEwana
Román ikony britské literatury Ian McEwana  se jmenuje „Solar“, čímž jasně odkazuje na
slunce a sluneční záření obecně. A proč právě na to? Odpověď je jednoduchá.
Slunce jako jeden z hlavních alternativních a hlavně čistých zdrojů
energie budoucnosti nás bude provázet celou knihou. A to ve spojení s její
hlavní postavou, profesorem Michaelem Beardem, slovutným fyzikem a především
nositelem Nobelovy ceny. Michaela Bearda autor vytvořil jako postavu, kterou v úvodu
charakterizuje takto: „Patřil k tomu
druhu mužů – víceméně nepřitažlivých, často plešatých, malých, obtloustlých a
chytrých – kteří nevysvětlitelně přitahují jisté krásné ženy.“  Beard je celkem líný, požitkářský člověk,
který miluje jídlo, nejraději v obrovských hromadách, pití, taky spíše ve
větším množství, a má jakoby nevyčerpatelný sexuální apetit. Trochu mi
připomínal skandalizovanou postavu bývalého šéfa MMF Strauss-Kahna, obviněného
z několika sexuálních deliktů.


Samotný příběh je rozdělený na tři části podle roků – 2000, 2005, 2009.
První třetina knihy, odehrávající se tedy v roce 2000, už od svého začátku
s výše uvedeným popisem Bearda nasazuje velmi  vtipný a groteskní styl, který na čtenářově
tváři bude téměř neustále vyvolávat pobavený úsměv. McEwan doslova paroduje pojem
váženého mužství. Držitel Nobelovy ceny, čestný předseda desítek vědeckých
organizací a hnutí, člověk zaštiťující 
svým renomé velké vědecké konference atd., ale taky už po páté ženatý
muž, který má na svém kontě desítky nevěr, se najednou dostává do situace,
kterou naprosto nečeká a vlastně nikdy nezažil. Jeho páté manželství se
rozpadá, jenomže z důvodu, že jeho manželka je nevěrná jemu. A to zcela
otevřeně. A k tomu nositeli Nobelovy ceny zahýbá s obyčejným
řemeslníkem, který jim renovuje v domě koupelnu a záchody! McEwan nás
provádí jeho naprostou potupou, kterou prostě nedokáže nijak zastavit. Nápady,
které vymýšlí k opětnému získání své manželky, jsou groteskní. Třešničkou
na dortu je pak jeho cesta k polárnímu kruhu, na konferenci o globálním oteplování,
která  by měla vyčistit napjatou rodinnou
atmosféru. Ian McEwan využil své osobní zkušenosti z obdobné konference na
Špicberkách, a prostřednictví Bearda nám předestřel svět globálního boje proti
ničení Země. Společenství vykreslené tak fraškovitě, že i starý skeptik Beard
je zděšen nefunkčností a chaotičností této záchrany lidstva. Přiznám, tato
úvodní třetina knihy byla naprosto famózní. Dokonalá ukázka inteligentního
anglického humoru, ve kterém jakoby autor propojil Monty Pythony s D.
Adamsem či M. Haddonem. Druhou část knihy bychom mohli nazvat jako Beardův
dopad na dno. Jak profesní, tak ze strany jeho milostného a vůbec osobního
životního kréda -  v klidu si
proplouvat z postele do postele. V poslední části jsme pak svědky
jeho snahy opětovného nabytí životní pohody a snad i renomé a financí, které
ale tomuto stárnoucímu „tuleni“, jenž je v každé kapitole tlustší a
tlustší, autor nedopřeje.


Celkově bych knihu nazval vydařenou tragikomickou sondou do života muže
moderního světa, který se chce pouze klouzat na vlně popularity z Nobelovy
ceny, ale jinak myšlenkově i duševně zcela vyhořelého. K tomu se přidává i
autorův pohled na naivní snahy aktivistů ovlivnit nejen boj proti globálnímu
oteplování, či snad záchraně životního prostředí vůbec. Ian McEwan je mistrný
vypravěč, a čtivý a inteligentní román „Solar“, kde příliš literárně či stylově
neexperimentuje, to jen dokazuje.

Komentáře (0)

kniha Solar recenze