Hon

recenze

Hon (2014) / ElisR1 (198 views)
Hon
Autor: Andrew Fukuda
Počet stran: 304
Série: Hon
Díl v sérii: první
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání ČR: 2014


Jeden ze studentů divoce třese hlavou, až mu od úst odlétají pramínky slin. Některé přistanou až na mě. Sliny nám tečou od úst všem, každý má pod sebou na lavici nebo na podlaze malou loužičku. Hlavy máme mírně vyvrácené vzad a do strany, všechny svaly zapjaté. Všichni jsou jako v transu, natěšení na kořist.

Andrew Fukuda byl vychováván v Hong Kongu. Poté, co získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě, začal pracovat v Manhattonském "čínském městečku" spolu s dalšími imigranty. Tato zkušenost vedla k napsání Crossing, jeho debutu, který byl vybrán ALA Booklist jako Top 10 First Novel a Top 10 Crime Novel v roce 2010. Jeho druhá kniha Hon byla vydána v květnu 2012.
Před tím, než se Fukuda stal autorem na plný úvazek, byl sedm let prokurátorem. Momentálně se svojí rodinou žije na Long Islandu.

Sedmnáctiletý Gen žije ve světě plném pravidel. Nesmát se, nepotit se a hlavně na sebe neupozorňovat. Ve světě, kde jsou upíři nazýváni lidmi a lidé glupany. Glupané jsou považováni za hloupá zvířata, která jsou téměř na pokraji vyhynutí.
Gen sice žije mezi upíry, ale není stejný jako oni. Skrývá nebezpečné tajemství. Gen je totiž glupan skrývající se ve světě lidí.
Když je na počest Vládce uspořádán Hon na poslední žijící skupinu glupanů a našeho hlavního hrdinu vyberou, aby se této významné události zúčastnil nastává velká pravděpodobnost, že jeho tajemství bude odhaleno. Zvládne se Gen s touto situací vypořádat?

Jelikož mám ráda knihy o upírech, tak mě tenhle příběh pohltil už od začátku. Během dvou dní jsem měla dočteno a jen kroutila hlavou nad tím koncem. Jediné, co mě utěšilo bylo, že druhý díl mám bezpečně po ruce.

Hned v první chvíli mi padla do oka jistá originalita upírů, kteří se v knize vyskytují. Sluneční paprsky jsou pro ně jistá smrt? Ano, to známe, klasika. Ale škrábání zápěstí místo smíchu nebo spaní v závěsných hácích, to jsou novinky. Takových podobných věcí je v příběhu víc a "nové" upíry tak dělají zajímavější.
Co dalšího se mi na příběhu líbilo, byl autorův popis. Většina textu vám dokázala navodit tu správnou atmosféru, ve které se hlavní hrdina právě nacházel. Fukudovy popisy vás prostě připoutají ke čtení a vy prožíváte napětí, překvapení a strach. Ale abych pravdu řekla, někdy byly scény trochu nechutné, například popis vytékajícího hnisajícího oka. Svým způsobem si na to po chvilce zvyknete, protože je to součástí knihy a vám přijde, že to k tomu zkrátka patří.
Výrazným kladem byla i nepředvídatelnost příběhu. Nikdy si nejste jisti, že se to stane přesně tak, jak předvídáte, dokud vám kniha nepodá důkaz. Musím se přiznat, že jsem se několikrát v mých domněnkách mýlila, ale moje hlavní podezření se potvrdilo, i když jsem několikrát ve svém tvrzení zaváhala.
Jediné, co bych vytkla bylo několik děr v příběhu, které, když se člověk zamyslel, byly nelogické či nedomyšlené. Příkladem je losování, kdy vybírali účastníky honu. První číslo bylo zpravidla jednociferné, ta ostatní dvouciferná, ale všechna tahali z jednoho pytle, jak mohli zajistit, že první vytažené bude jednociferné? Takových věcí je bohužel ve knize víc (ale stále je to únosné), proto jsem nucena strhnout jeden bod z konečného hodnocení.

Gena jsem většinu doby obdivovala, jak se dokázal perfektně přizpůsobit novému světu. Také se mi velmi líbilo, jak sám sebe považoval za jednoho z lidí a ne za glupana, kterým byl.
Sledovat jeho proměnu během celého příběhu bylo více než zajímavé. Sice se nezařadil mezi mé nejoblíbenější postavy, ale mezi těmi na které budu ráda vzpomínat si místo najde.

Jako celek je kniha nabitá akcí, napětím a dávkou originality. Byla velmi čtivá a kdo má rád upíry, tak tahle série u něho v knihovně nesmí chybět. Já osobně nelituji, že jsem knihu přečetla a i přes negativnější recenze ostatních, které jsem četla, se mi líbila a těším se, až se pustím do dalšího dílu.

Komentáře (0)

kniha Hon recenze