Hledání pana Pravého

Tato kniha se mi opravdu líbila. Nejprve si ji přečetla moje knižní kamarádka, a protože české autory moc nečtu, čekala jsem na její ohlasy. Kniha má krásnou obálku, což jí nelze upřít. Název mi připadal trochu zavádějící a nevěděla jsem, co si pod ním představit. Stejně tak jsem si nebyla jistá, co si mám myslet o popisku „romcom z Brna“, který se objevil na obálce.
Oboje jsem ale velice brzy pochopila...

Hlavní hrdinka Zorka pracuje jako logopedka s dětmi. Je svobodná, ale má čtyřnohého kamaráda, partu přátel a velmi nevšední rodiče. Její matka se chystá už po několikáté vdávat, a tak si Zorka chce rychle najít doprovod na svatbu. Její táta mi byl velmi sympatický – dokonce sympatičtější než její máma.

Děj se odehrává v Brně. Občas mě brněnský dialekt trochu tahal za uši, ale zároveň dodával příběhu autentičnost. Vybrala jsem si jednu výbornou citaci, kde to uvidíte.

Z čeho? Zbliknu a zgómnu, že nosí hercnu na dlani.

K temu je facháč a dobře se stará vo děcka. Tož není tvůj typ ? Pozvedla jsem v údivu obočí. Ty jsi nějakej informovanej. Zatvářil se kapánek provinile. Na idiotbox nečumíme a o něčem v betli před spaním s Gitou musíme hodit pokec. Široce jsem se usmála a neodpustila si rýpanec. V posteli se dělají i jiný věci. No jo, holka, povzdechl si na oko dramaticky, ale v našem věku už ne každej den. Ježíš tati! Vyhrkla jsem. Na co ty hned nemyslíš! Mluvím o spánku, ne o sexu. Stiskl mi ruku a spiklenecky se ke mně naklonil. K akci Je potřeba víc elánu, však to poznáš jednou sama. Panenko Maria Podsrpenská, vidíš to? Parafrázovala jsem hlášku z trilogie Slunce, seno, sepjala ruce a zaklonila hlavu. Proč zrovna já musím mít takovýhle rodiče?

Str. ~ 226.

Musím říct, že jsem si vybrala snad nejsložitější citaci z celé knihy. Pak jsem si ale vybrala ještě jednu citaci, která se mi osobně moc líbí.

Nechybí zde vtipné momenty, trapasy ani milostné eskapády. Zároveň je to kniha jako ze života – to, co se děje hlavním postavám, působí velmi reálně. Musím říct, že jsem byla na tuto knihu opravdu zvědavá, a romantická komedie z Brna to tedy skutečně byla, i když romantiky tam zase tolik není. Spíše jde o rodinu, vztahy, přátelství a hledání toho pravého doprovodu na svatbu… a pak kdo ví.

„Časem jsem zjistila, že můj Pravý se neuráží, nevzdává se, vždycky mi podá pomocnou ruku a neshazuje moje emoce ani mindráky. I když nešlo o lásku na první, ba ani na druhý pohled, přátelství a trpělivost při poznávání nám pomohly vytvořit pevné základy vztahu.“
Str. ~245

Kniha splnila svůj účel – pobavila mě a na chvíli jsem přišla na jiné myšlenky. Doporučuji ji k přečtení jako milou jednohubku.

Od autorky jsem zatím nic jiného nečetla, ale pokud napsala něco tak dobrého jako Muži z druhé ruky, ráda si to přečtu.

Zorka je specialistka na komunikaci, ale ve vlastním životě se jí v tomto směru příliš nedaří – zvlášť pokud jde o lásku. Zato její matka se chystá vdávat už potřetí. A tak se Zorka vrhá do víru urychleného seznamování, aby měla n... více

Komentáře (0)