High-tech vůně papíru

recenze

Nonstop knihkupectví pana Penumbry (2013) / paulhunter

Mladík Clay Jannon, který se doposud živil grafickými pracemi a webovou propagací, je bez práce a čirou náhodou se dostane do zaměstnání v nonstop knihkupectví. Ovšem ne v ledajakém - knihkupectví pana Penumbry působí spíše záhadně než důvěryhodně a zákazníků je zde jako šafránu. Máte tu také vyšší pravděpodobnost prodat pohlednici za dva dolary než knihu během celého dne. Co je však nejpodstatnější - část knih, určených k prodeji, je v menšině oproti těm, které jsou zde pouze k vypůjčení a navíc jen pro specifickou sortu zákazníků, o kterých je nutno vést detailní zápisy.

"Musíš vést pečlivé záznamy o všech transakcích. Čas. Vzhled zákazníka. Jeho rozpoložení. Jak o knihu požádal. Jak ji přijal. Jestli vypadá, že má nějaké zranění. Jestli má za kloboukem snítku rozmarýny. A tak dále."

Na další podrobnosti se pana majitele neptejte a do knih v zadní části nenahlížejte. Nejsou totiž určeny pro vás. Záhady ale přitahují pozornost a z lidské povahy nezůstávají bez povšimnutí. Zvláštní knihy mají své specifické a neměnné uspořádání v regálech: Nemají ISBN, takže byste jej nenašli v žádných katalozích a co je nejpodivnější - jsou bez rozšifrování nečitelné. A postupem času vyplývá na povrch, že záhada překračuje práh knihkupectví a sahá mnohem hlouběji do historie.

Americký spisovatel přepracoval úspěšnou povídku do svého debutového (a prozatím jediného) románu a vzdal poctu tradici knih spolu s moderní technologií, včetně jejich vzájemné interakce. Setkáme se tak se zmínkami o Gutenbergovi, typografii či vzniku vázaných knih a na druhé straně s elektronickými čtečkami a Google projekty, které mají za úkol zevidovat veškerou literaturu od počátku věků po současnost. Právě společnost Google má v románu důležitou úlohu díky svým zdrojům a možnostem a autor dává jasně najevo svůj názor na význam soudobé techniky, která nemusí být vždy nepřátelská vůči těm starším.

Příběh se odehrává v současnosti, je velice čtivý a svěží. Neřekl bych přímo, že budete netrpělivostí otáčet jednu stránku za druhou, spíše se budete řídit v knize často zmiňovaným oxymóronem "Festine Lente" - Spěchej pomalu.

Vyšetřování záhady tajného společenství, která se táhne napříč knihou až k překvapujícímu vyústění, se ujímá škála různorodých postav, která svým způsobem připomíná seskupení družiny z četných fantasy ság. Na tuto skutečnost Robin Sloan (skrz charaktery) několikrát žertem naráží a vtipem obohacuje i další části knihy. S nadhledem lze brát i samotnou zápletku či trochu moc příhodné vlastnosti a možnosti jednotlivých postav, které se doplňují někdy až moc dokonale. Troufám si tvrdit, že jejich psychologie je lehce dvojrozměrná a že by příběhu neuškodilo více přirozenosti. Také mě při čtení napadla otázka, zdali by příběh nebyl lépe koncipován jako čtení pro dospívající než pro dospělé, neboť bych osobně očekával trochu vyšší stupeň jazykové a dějové náročnosti pro starší a zkušenější čtenáře.

Na druhou stranu jsem schopen tyto fakty přejít, neboť Nonstop knihkupectví pana Penumbry není předně o postavách, napínavé zápletce či uvěřitelnosti děje, ale o samotném sdělení, které vyzdvihuje kouzlo a hodnotu literatury. Rovněž se věnuje originálnímu tématu a dotýká se i aktuálních problémů, jako je například nelegální stahování elektronických knih. Za plus také považuji nevyřčené autorovy pobídky k využití internetu k prověření či prohlédnutí některých částí knihy a zjištění, jestli jsou ve skutečnosti reálné nebo jen výplodem autorovy fantazie.

Na závěr bych rád vyzdvihl vhodné grafické zpracování nakladatelství Host, které se vhodně doplňuje s obsahem příběhu. Zároveň bych chtěl také poděkovat za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---