Háčkované střevíce

recenze

S autorkou Innou Rottovou jsem měla tu čest setkat se poprvé. Chtěla jsem se o ní něco dozvědět, než se pustím do její tvorby. Našla jsem si na internetu autorčin životopis a poohlédla se po další práci paní Rottové.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dostala k samotné knize a začala číst mezi řádky. Autorka se soustředí na několik témat a těch se drží i zde (židovská tématika, ruské občanství, nevěra a detektivní příběhy – tady se jedná spíše o pátrání pisálka Petra po minulosti a hledání osob pro psaní vzpomínek).
Následujícím šokem pro mě byla neskutečná podobnost autorčina života a hlavní ženské postavy Irmy. Je snad v knize zobrazován Innin život nebo se jenom nechala inspirovat některými vzpomínkami?

Pisálek Petr Toman přijíždí z New Yorku do Prahy. Hodlá představit svou knihu o muzikantkách v českém znění.
Dalším jeho úkolem je sehnat materiál na připravovanou knihu o tanečnicích a baletkách. Jeho první platonickou láskou totiž byla tanečnice Marcela Zelená a část vyprávění v knize by chtěl věnovat i jí.
Cesty životem jsou často velmi spletité a tak i Petra čeká zajímavá cesta minulostí. Petr potká svou bývalou učitelku Irmu z učiliště a začne se zajímat o profesorčin život. Tanečnice tedy musí počkat…

Po pravdě jsem čekala příběh o muži, který vyhledá zestárlou tanečnici Marcelu a ona bude vzpomínat na taneční kariéru a lidi z divadla. A do samotného vyprávění se připlete známý režisér Kron. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že je vše jinak.
Marcela si v tomto příběhu zahraje opravdu malou, ale za to šokující roli.

Hlavní zaměření je na učitelku Irmu a její život. Dovolím si tvrdit, že jde o hlavní postavu. Dle příběhu mi Irma přijde jako pohodová žena, co má všelicos za sebou a přes to zůstává silná a klidná.
V příběhu je zachycená doba, ve které bylo velmi důležité, kde a komu jste se narodili a kým jste. To vše dávalo směr vašemu životu.

Mít byt, manžela a dvě krásné dcerky ještě neznamená, že je žena šťastná. Hledání lásky a snad i něhy Irmu zavede do náruče Jana Krona. Ne nadarmo se říká, že je láska slepá, jinak si nedokážu vysvětlit Irmin přístup ke Kronovým kouskům. Třicet sezon lásky čtenáři dovolí pohled do zákulisí třicetileté lásky – nelásky této dvojice (1971 – 2001). Jan měl opravdu veliké srdce a byl ochoten ho nabídnout mnoha dámám. Irma zase překypovala benevolencí a trpělivostí.
Irma vám také prozradí jak těžké je žít s přízvukem a jak původ člověka dokáže ovlivnit volbu povolání a mnoho dalších aktivit např. studium, cestování,…

Petra jsem zpočátku zařadila do neutrálních postav. O svém životě prozradil minimum. Věnoval se minulosti ostatních osob a pátral po paní Zelenkové. Čím víc se projevoval, tím méně jsem ho měla ráda. Dobrá, kdo by někdy nelhal. Ale proč se chtěl mstít za dávno zapomenutý zločin? Komu tím chtěl pomoci? Největším zklamáním pro mne bylo Petrovo jednání v domově důchodců. Ještě nyní se musím otřást při pouhé myšlence na nechutnou scénu z knihy.

Tato tvorba není nabita sladkými scénkami, romantickými gesty, ani neskutečnými zážitky. Je to příběh, který zavání skutečností a otírá se v mnohém o stereotyp. Snad i proto jsem mu přišla na chuť.

..."jak zmrzlý ptáček vypadl z hnízda a spadl rovnou do čerstvého kravského lejna. Ohřál se a hlasitě zacvrlikal: Nepořádek! Bordel! Ta pitomá kráva se mi vykadila rovnou pod hnízdem! Zaslechla to kočka, přišla, vytáhla ptáčka z lejna a sežrala ho. Poučení: Když ses dostal do hovna, seď a necvrlikej, protože nepřítelem občas není ten, kdo tě podělá a přítelem často není ten, kdo tě z lejna vytáhne."

Ve vyprávění se střídá Petr s Irmou, přítomnost se mísí s minulostí. Kniha obsahuje 30 kapitol a epilog.
Obálka vypadá moc pěkně. Dámské nohy v jemných baletních špičkách a v pozadí silueta tančícího páru. Mně by se na obálce knihy líbily klidně i Irminy Háčkované střevíce.

Román doporučuji!

Děkuji nakladatelství MOBA za další pěkný čtenářský zážitek!

Komentáře (0)