Gwenny a Gideon jsou konečně zpátky!

recenze

Modrá jako safír (2012) / Jolilinka (303 views)
Gwenny a Gideon jsou konečně zpátky!
Přesně jak jsem očekávala, ani druhý díl této úžasné fantasy série mě ani trochu nezklamal. Je stejně úžasný jako ten první, zábavný, čtivý a naprosto fascinující. Navíc má teď Gwenny problémy: Miluje ji Gideon doopravdy nebo ne?

Knížka rozhodně neztratila svůj šmrnc, příběh pokračuje dál a řekla bych, že je pořád lepší a lepší. Který díl se mi ale líbil víc, to posoudit nedokážu.

Rozhodně jsem se ani na chvíli nenudila, nebylo totiž u čeho. Autorka skvěle popsala naprosto všechno, postavy jsou snad ještě dokonaleji propracované než předtím a navíc přibývá jedna nová: Xemerius.

Bez Xemeriuse si tuto knihu již nedokážu představit. Oblíbila jsem si ho hned, jak se objevil na scéně, ale až teprve poté, co se oficiálně zapojil do příběhu jsem pochopila, že je ještě dokonalejší, než se na první pohled zdálo. Xemerius totiž není člověk: je to duch, a jediná Gwendolyn ho vidí - řekla bych naštěstí, protože jinak by jí asi způsobil víc trapasů a problémů, než by sama chtěla :) Bez jeho vtipných poznámek a žertíků by to rozhodně nemohla být tak skvělá kniha a divím se, jak se mi může ještě stále první díl líbit, Xemík tam totiž zcela jasně chybí. Teď už najednou vidím v knize prázdné místo. Uf, ještě že se objeví aspoň ve druhém a třetím díle.

Kniha je prostě sama o sobě skvělá, Gwenny se zase prokázala jako úžasná hlavní hrdinka, bez které by to nebylo ani trochu ono. Kdyby byla hlavní postavou Charlotte, asi by mě to začalo brzy nudit. No, rozhodně nechci vědět, co se odehrává v její hlavě, to fakt ne. Způsobilo by mi to nejspíš trauma do konce života :)

I Gideon u mě zase zabodoval. Je to prostě úžasný kluk a moc jim to s Gwen dohromady sedí :)

Celkově byla kniha báječná a skvělá a ani trochu mě nezklamala. Přidání Xemeriuse bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké autorka mohla udělat, nejlepší moment byl, když Gideona a Gwenny na začátku knihy vyrušil při líbání větou: "Hej, panstvo, tohle je kostel, tady se nelíbá!" Mohla jsem rupnout smíchy :) Rozhodně neváhejte se čtením, nebudete ani trochu zklamaní! Navíc se mi zdá, že druhý díl je o něco vtipnější než ten první, asi díky Xemíkovi. Rozhodně si to jednou přečtu znova.

Komentáře (0)

kniha Modrá jako safír recenze