Gangy řádí v New Yorku

recenze

Druhá kniha v řadě prequelů (po Temném experimentu) k úspěšnému seriálu Stranger Things představuje zejména postavu policisty Jima Hoppera a jeho minulost. V roce 1977 pracoval v New Yorku, kam se se svou ženou a dcerou přestěhovali, když se Hopper vrátil z Vietnamu. Práce u newyorské policie pro něj znamenala nový začátek. Spolu s nově přidělenou parťačkou detektiv Delgadovou začíná pracovat na případu série brutálních vražd. Když se ale objeví federální agenti, je z případu odvolán. Hopper ovšem dál na vlastní pěst na případu pracuje, aby odhalil skutečnou pravdu.
Postupně se ukazuje, že případ je mnohem složitější. Hopper riskuje svou kariéru, svůj život i život své rodiny, aby odhalil, a nakonec i zastavil zkázu, která se blíží. V závěru dochází skutečné skoro k apokalypse New Yorku, město ovládají pouliční gangy a počet obětí stále narůstá.
Musím říct, že příběh je vskutku čtivě napsán. Při čtení se vše dokážete živě představit a pěkně vám to ubíhá. Jenže to celé postrádá napětí. Autor se snaží budovat napětí na tom, že je život Hoppera v ohrožení, ale vy víte, že všechno přežije, když svůj příběh zpětně vypráví. Takže zbytečná práce.
Také posun v příběhu trochu vázne. Tam, kde očekáváte nějaký zvrat nebo tajemství, aby vás to lákalo číst dál, se nic nekoná. Najdete svědka a dozvíte se nějakou indicii případu? Ne. Setkáte se s bossem a čekáte, že teď už se něco stane? Zase ne. Trochu pak ztrácíte zájem o to, co se bude dít dál.
Nejvíc zvláštní je ale způsob vypravování. My se o příběhu dozvídáme díky tomu, že ho Hopper vypráví El, která na Vánoce v roce 1984 objeví ve sklepě krabici s nápisem New York. Autor tedy používá retrospektivu a celý hlavní příběh nám podává jako detektivovi vzpomínky. Přesto autor nepsal ich-formou, ale využil heterodiegetického vypravěče, který příběh popisuje objektivně a nevystupuje v něm. Dokáže vidět i perspektivu jiných postav, a to včetně jejich myšlenek, které prostě Hopper nemohl znát. Jednoduše to jako vyprávění vzpomínek vůbec nepůsobí. To sice zážitku z knihy moc nevadí ale je to trošku…dost nelogické.
Přestože hlavním dějem jsou vzpomínky na New York, autor neustále skáče v čase a opakovaně se vrací ke komunikaci mezi Hopperem a Eleven. To ovšem působí pouze jako narušení děje, do kterého jste se už skoro začetli a hop najednou jste zase u těch dvou. Kdyby tyto pasáže přinášely něco nového, nějak rozvíjely vztah mezi oběma postavami, ale to ne. Všechny jsou stejné a fanoušek seriálu ví, že El je ještě malá holka a Hopper její adoptivní otec velmi nejistý v této roli.
Další slabostí knihy jsou právě postavy. S jejich vykreslováním si autor těžkou hlavu nedělal. Jedinou zajímavější postavou je tu detektiv Delgadová, která má určitě zapamatovatelnou osobnost, i s přihlédnutím k tomu, že je ve své době v neobvyklém společenském postavení. Federální agent je pro nás neznámá postava, hlavní záporák se začne blíže představovat až na úplném konci. El je pouze dívka, co se ptá, a Hopper polda, o kterém se fanoušci chtěli dozvědět více, ale moc se nedozvěděli.
Stranger Things tohle ale nejsou. Jedinou spojitostí se seriálem jsou tu postavy, které ale klidně mohly mít úplně jiná jména. Jenže to by si tuto knihu koupilo mnohem méně lidí a také by přišla o jednu z mála zajímavostí, kterou má. Výhodou ale je, že knihu může číst i někdo, kdo seriál vůbec nezná.
Není to ani pořádná detektivka. Rozhodně ne ta, kde autor čtenáři nabízí určité indicie a pomalu tak rozuzluje tajemství, které čtenář může sám odhalit (nebo si to aspoň myslí). Tak nám tu zbyly jenom temné prvky a zlé motivace.
Celkově jde o dobře napsanou knihu, ale tvářící se jako něco jiného, než ve skutečnosti je.

Komentáře (0)