Eleanor a Park - úvaha - fikce a realita (k zamyšlení pro čtenáře knihy – obsahuje spoilery)

recenze

Eleanor & Park (2014) 5 z 5 / kamise
Eleanor & Park

V momentálním nadšení po dočtení knihy dávám pět hvězdiček. Kniha se mi hodně líbila, romantický vztah Eleanor a Parka byl kouzelný, ale zdá se mi, že ve zdejších hodnoceních se nějak vytratily ostatní roviny příběhu, které mi nyní straší v hlavě a ještě dlouho budou, a na něž bych ráda upozornila.

Jedná se hlavně o Eleanor a její rodinu. Zkuste se vcítit do situace, v níž žijete s několika sourozenci v mrňavém pokojíku, s koupelnou bez dveří, nemáte téměř žádné vlastní oblečení, dokonce ani mýdlo a kartáček na zuby. S věčně opilým a agresivním nevlastním otcem, v neustálém stresu, kdy nikdy nevíte, co přijde. Žádné soukromí, žádný vlastní majetek, žádná svoboda. Dokážete si představit, co takový život udělá s vaším sebevědomím? S vaší psychikou? S vaším společenským životem - pokud nějaký máte nebo se o něj snažíte? K tomu všemu si přičtěte chování ostatních spolužáků ve škole. Jak silný musí člověk být, aby toto všechno snesl a nestala se z něj úplná troska? A navíc se choval k ostatním normálně? Vstřícně a přátelsky?

Také se zamyslete nad Eleanořinou matkou. Jaká matka může něco takového udělat svým dětem? Ponechat je v moci svého nového partnera - psychicky nemocného, závislého a agresivního člověka, čímž jim zničí dětství a s velkou pravděpodobností i zbytek života. A z jakého důvodu? Ráda bych upozornila na to, že toto je ve spoustě rodin na světě realita. Existují jedinci, kteří by nikdy neměli mít partnera ani rodinu, jen tak se omezí jejich ničivý vliv na minimum.

Dále se zamyslím nad koncem knihy. Mnozí čtenáři jsou nespokojení, že je konec špatný či neúplný. Ale ve skutečnosti má příběh dobrý konec. Eleanor a díky ní nakonec i celá její rodina unikne ze zoufalého života s nevlastním otcem. Jaký konec by asi příběh mohl mít, kdyby Eleanor neutekla?

A nakonec, jak to s Eleanor a Parkem dopadlo? Po roce normálního klidného života u strýce a tety se poprvé po dlouhé době opět cítila jako člověk, nikoli lidská troska a ozvala se Parkovi. Pak už je to jen na nich. V ideálním případě se z nich stane obdobný pár jako Parkovi rodiče. Což je, věřte mi, dosti zřídkavý přírodní úkaz. Druhá možnost by byla, že by se Eleanor nevymanila z bludného kruhu své rodiny a dopadla by podobně jako její matka (což je naopak dosti časté).

Omlouvám se za poněkud depresivní úhel pohledu, ale myslím, že občas je užitečný. Nedávno jsem někde četla článek o tom, že čtení zvyšuje empatii. Takže čtěte a buďte ke svým literárním hrdinům i jejich tvůrcům laskaví. Myslím, že si to zaslouží.

Komentáře (0)

Přidat komentář