Dvůr šťastných konců

recenze

Dvůr mrazu a hvězd (2018) / Kikina182
Dvůr šťastných konců
Válka s Hybernem skončila. To však neznamená, že se mohou obyvatelé Nočního dvora vrátit zpět do svých životů. Válka si vyžádala mnohé oběti a většina z nich je nevratná. Ale něco se přeci jen zachránit dá. A tak Rhys spolu s Feyre tráví většinu svých dní snahou o znovu vybudování Nočního dvora v jeho původní kráse.

Přestože to vypadá, že by se mohlo blýskat na lepší časy, obzvlášť s blížící se oslavou Slunovratu, Rhyse sužují obavy, že válka s Hybernem byl pouhý začátek.

Do Prythie jsem se zamilovala už v momentě, kdy jsem otevřela Dvůr trnů a růží. Od té chvíle jsem pak s napětím očekávala každý další díl a vrhla se na něj hned, jak to bylo možné. Jinak to nebylo ani u Dvora mrazu a hvězd. Sice se jedná „jen“ o novelu k této sérii, která je vlastně takovým přechodem mezi třetím a čtvrtým dílem, ale třásla jsem se na její vydání stejně, jako kdyby to byla další bichle do série.

V této knize je ve způsobu psaní oproti předchozím jedna změna. V minulých dílech vyprávěla příběh pouze Feyre a ve výjimečných situacích i Rhysand. V tomto případě kromě těchto dvou vypráví svou část i Cassian a Morrigan.

Většina kapitol je z pohledu Feyre a Rhyse a dalo by se říct, že tyto kapitoly v podstatě uzavírají příběh z předchozích tří knih. Ovšem v kapitolách od ostatních se naopak nachází náznaky toho, jak by příběh mohl pokračovat v dalších dílech.

Jelikož se jedná o další knihu od Sarah J. Maas ani na moment jsem nepochybovala o tom, že bude stejně úžasně napsaná jako všechny její předchozí knihy a rozhodně jsem se nemýlila. Stejně jako u ostatních jsem neměla nejmenší problém se do příběhu začíst. Jako obvykle mě pohltil hned na první stránce.

Příběh mi oproti ostatním přijde takový odlehčenější, ale rozhodně ne horší. Užila jsem každou stránku tohoto příběhu na maximum. Obzvlášť pak když se jednalo o kapitoly, které vyprávěl Rhys nebo Feyre. U těch jsem se jako obvykle dost často přitrouble usmívala, protože jsou neuvěřitelně roztomilé.

Na Dvoru mrazu a hvězd bych nemohla najít jedinou chybu, ani kdybych se ji snažila hledat mikroskopem. Tak to konec konců bylo u jakékoli knihy Sarah J. Maas. Jediné, co mě trochu mrzí je to, že je tahle knížka opravdu krátká. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla dvojnásobná nebo i trojnásobná. Ale rozhodně jsem ráda alespoň za těch několik set stran.

Pevně věřím, že pokud jste si zamilovali sérii Dvůr trnů a růží, tak už jste si novelu dávno přečetli. Ovšem pokud náhodou ne, tak všeho nechte a pusťte se do ní. Já jsem z ní opravdu nadšená a už se nemůžu dočkat až autorka napíše čtvrtý díl. A doopravdy doufám, že to bude pořádná bichle. Knih od Sarah J. Maas prostě nikdy nebude dost.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)

kniha Dvůr mrazu a hvězd recenze