Dům s pohnutou minulostí

recenze

Fiorella a dům ztracených duší (2016) / Ivuska.09
Fiorella a dům ztracených duší

Knihy Vlastimila Vondrušky mě nikdy příliš nelákaly. Pak jsem ovšem objevila novinku Fiorella a dům ztracených duší, která je určena pro děti a mládež. Přestože do této věkové kategorie už nepatřím, anotace mě zaujala, takže jsem se rozhodla toto jeho dílo přečíst. A svého rozhodnutí nelituji.

Sympatické je, že se celý děj odehrává v Praze. Pokud tedy Prahu znáte, budete se bez problémů orientovat. V případě, že tomu tak není, určitě oceníte mapku, která je nakreslená hned na začátku knihy a orientaci vám usnadní. Hlavní hrdiny představuje Bratrstvo křišťálu, které tvoří čtyři členové - Martin, Lukáš, Fiorella a Lucie. Je známé tím, že vyšetřuje zločiny - různé zapeklité případy, ve kterých jde členům často o krk. Zatím se jim však vždy podařilo zločince usvědčit. Nyní to však vypadá, že členové nebudou pronásledovat zločince z masa a kostí, ale duchy. V domě U Bezhlavého kohouta se totiž potulují démoni. Údajně byli dva - hrozně velcí, s hlavami až u stropu, měli krvavé oči, byli skoro průhlední a všude kolem nich byla mlha. Je tedy načase, aby se Bratrstvo křišťálu dalo do práce a zase jednou přišlo celé záhadě na kloub. Otázkou samozřejmě je, zda se jim podaří uspět i tentokrát? Dům je nutné pořádně prohledat a zjistit o něm vše, co se dá - třeba nahlédnutím do městských knih. Zdá se, že je prokletý, už se v něm stalo několik tragédií, takže má velmi zneklidňující minulost a skrývá tajemství, kvůli kterému se někomu vyplatí vraždit.

I když jde už o čtvrtý díl ze série knih s Fiorellou, pro mě to bylo první setkání s hlavními hrdiny. Rozhodně to nebyl žádný problém - jednak je zde vše potřebné z předchozích dílů nastíněno, a pak Bratrstvo křišťálu se zabývá novou záhadou, která na předchozí díly nenavazuje.

Styl, kterým autor píše, se mi líbí. Příběh je napínavý, vzbuzuje zvědavost, takže pokud vás od začátku chytne, budete ho chtít rychle dočíst a nedáte ho z ruky. Vondruška mi svou knihou vlastně hodně připomněl dílo Enid Blytonové, které jsem před mnoha lety hltala já - pátrání Správné pětky nebo její sérii Tajemství. Jeho novinka Fiorella a dům ztracených duší pro mě tak byla příjemným návratem do mých dětských let.

Komentáře (0)