Dračí oči: Čarodějka

recenze

Čarodějka (2014) / Maragad (1458 views)
Dračí oči: Čarodějka
"Moji bratři se učí tančit, proč bych se já nemohla učit bojovat?" Král se pousmál. "Prosím, otče, dovol mi učit se!" Udělala dva kroky vpřed. "Otče, prosím!" Král se k ní sklonil. "Jak se chceš stát bojovníkem, když se nedokážeš ani schovat tak, aby tě neobjevili?" otázal se a měl pocit, že v této diskusi našel konečný argument. Jeho dcera se na něj však vítězoslavně usmála. Narovnala se ještě o pár zbývajících milimetrů na maximum, které její páteř dovolila, založila ruce na prsa v imitaci postoje svého otce. Zhoupla se na patách a zdvihla hrdě bradu. "Ale já už tam chodím několik týdnů, skoro dva měsíce!"

Kniha mě zaujala, ještě než vyšla. S nadšením jsem čekala, až ke mně dorazí. Příběhy s draky mám moc ráda a neohrožená hrdinka, kterou nemusí pořád někdo zachraňovat? No komu by se to jako základ ke čtení nelíbilo. Jediné, kvůli čemu jsem se knihy bála, byl věk hrdinky, ale bylo to zbytečné, kniha byla prostě skvělá.

Dračí krev
Elena je nejmladší dítě a jediná dcera berberských vládců. Pro Darse, staršího bratra, slouží jen jako otloukánek. Vše se ale změní poté, co potká Charlika s Ašrakem. Najednou na sobě začne pozorovat změny, které se nejvíce týkají její magické části. Pomohou jí elfové a naučí ji, jak magii používat? A co se bude dít dále? Zvládnou s Michaelem všechny nástrahy, které je čekají? Jaké důsledky bude mít na Elenu dračí krev?

Nejdřív mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy začetla, věk hlavní hrdinky mě ze začátku trochu zarazil. Ale už po pár stránkách jsem věděla, že se nemám čeho bát. Elena je myšlením vyspělejší, a kdyby se v knize její věk tak často nezmiňoval, přišlo by mi, že je starší. Jako hlavní postava mi tedy ze začátku nesedla, přišla mi rozmazlená a až moc přechytračelá. Navíc se jí rodiče dostatečně nevěnovali a hned jak to šlo, se jí zbavili. Ovšem jakmile se dostala k elfům, jako mávnutím proutku prošla proměnou a já si ji oblíbila. Všechny problémy zvládala s přehledem a nebyl boj, který by vzdala. Na knize se mi líbila čtivost, pořád se tam něco dělo, řešilo a autorka nás nenechala chvíli vydechnout. Navíc se jí povedlo pro čtenáře vytvořit přímo fantastický svět, ať už jde o prostředí nebo různé bytosti, byla jsem z toho opravdu nadšená. Svět plný elfů, draků, trpaslíků a třeba i pidimužíků s okovanými botami. Čtení bylo úžasné a moje fantazie se nezastavila.

Knihu moc ráda doporučím dál. Kdybych si to později nepřečetla, ani by mě nenapadlo, že je to Kristiny Hlaváčkové první dílo.

Komentáře (0)

kniha Čarodějka recenze