Dopisy z ostrova Skye

recenze

Pojďme prožít strhující příběh o velké lásce a naději, který překonává vzdálenosti, generace i světové války, a který uchvátil miliony čtenářů po celém světě. Příběh, který je netypicky psaný formou dopisů a se kterým se ponoříme do pohnuté atmosféry první poloviny 20. století. Je ovšem tento příběh natolik jedinečný jak se o něm říká? Nebo zde máme pouze další marketingový tah nakladatelů, jak čtenářům dát něco, o co by za normálních okolností nezavadili?

Jessica Brockmoleová, americká autorka, kterou od malička fascinovaly historické romány. Tato láska jí vydržela až do dospělosti kdy se stala jejich recenzentkou. Ač je původem Američanka, její románovou prvotinu inspirovala jiná země. Konkrétně návštěva skotského ostrova Skye, na ní zapůsobila tak silně, že již ve vlaku do Edinburghu začala v hlavě spřádat první nitky příběhu, který nyní svým čtenářům přináší nakladatelství Motto.

Příběhy z počátku minulého století mají v sobě neopakovatelné kouzlo a atmosféru, kterou byste v dnešní době hledali marně. Lidé se v té době chovali jinak, lépe (když pomineme světové války) a s větší úctou, oproti tomu dnes známe stěží svého souseda, kterého potkáváme den co den cestou z pátého patra paneláku, ve kterém zrovna bydlíme. A právě do této doby zavádí Jessica Brockmole své čtenáře, i když zde by se slušelo více říci především čtenářky, pro které je tato kniha primárně určena.

Píše se rok 1912. Mladá Elspeth dostane dopis od studenta Davida Grahama až z daleké Ameriky. Ostrov Skye a Spojené státy dělí nekonečný širý oceán, přesto Elspeth nalezá v Davidovi spřízněnou duši a jejich přátelství tak postupně přerůstá v lásku. Přesto jim osud nepřeje, ona je vdaná a on je vyslán do Evropy jako řidič sanitky na západní frontě. Překonají nepřízně osudu a podaří se jim přežít nelehká léta světové války? V druhé dějové linii se ocitáme v roce 1940, kdy se Elspethina dcera zamiluje do válečného pilota. Půjde dcera ve šlépějích své matky a čeká ji stejný osud?

Autorka přináší čtenářům podmanivý příběh z doby, kdy dopisy byly mnohdy jediná možnost jak komunikovat s okolním světem. A právě dopisovou formu si Jessica zvolila pro svůj příběh. Již na první pohled to působí velmi originálně a poutavě zároveň. Díky tomu tak postupně odhalujeme příběh zakázané lásky, tragické ztráty i neochvějné naděje, který se odehrává v nádherné a přesto velmi těžké době.

Na druhou stranu si autorka mohla s dopisy pohrát poněkud více. Přeci jen by žena v tehdejší době asi nepsala tak otevřeně jako právě Elspeth. Vše by probíhalo více v narážkách a náznacích. To ale může být pouze můj subjektivní dojem. I celková konverzace hrdinů v dopisech mohla být více rozlišena. Linula se ve stejném tónu, přitom každý člověk se vyjadřuje úplně jinak, s jinými výrazy a pocity. Myšlenka tohoto zpracování je určitě skvělá, ale k dokonalému čtenářskému zážitku ji přece jen něco málo chybí.

V Dopisech z ostrova Skye dostáváme milou a dobře se čtoucí knihu, která čtenáře pohltí od samého počátku. A byť je primárně určena ženám, rozhodně by mohla zaujmout i muže. Přeci jen se rozhodně jedná o daleko hodnotnější literaturu, než všechny ty Odstíny šedi a jim podobné erotické bestsellery, na které narážíme na každém rohu.

Komentáře (0)