Dopisy plné bolesti

recenze

Smrt blízkého není nikdy nic krásného a ztráta milovaných zůstává v našich srdcích navždy. Je na každým z nás, abychom našli správnou cestu se vyrovnat z touto bolestí, ale ne vždy je to jednoduché. Dopisy na konec světa popisují dlouho pouť smíření se se smrtí sestry, která byla pro mladou hrdinku vzorem a oporou.

Laurel přijde o svoji milovanou sestru a nedokáže se s její smrtí smířit a ani s ní o nikom mluvit. Dává si vinu za její smrt a nepustí k sobě nikoho, kdo by ji mohl pomoci. Když na nové škole dostanou všichni žáci za úkol napsat dopis nějaké mrtvé osobě, začíná se Laurel otevírat mrtvým slavným osobám, kterým sděluje svoje pocity, zážitky a trápení. Nový žáci, kamarádi a dopisy, které Laurel píše, ji pomáhají si pomalu ale jistě uvědomit, že ztráta je tragická, ale člověk musí pokračovat dál a nezastavovat se u jediného okamžiku.

Dopisy na konec světa je ten druh knihy, který vás dostane do kolen, zlomí vám srdce, rozláme ho na tisíc kousků a na závěr zase slepí v jeden ucelený kus, který už ale nikdy nebude stejný. Zanechá ve vás obrovský dojem a schopnost vidět svět jinýma očima. Lepšíma a rozumnějšíma.

Celý příběh od začátku do konce je psán formou dopisů, což je milé zpestření romantických knih. Člověk si ovšem na tento styl musí zvyknout a ne všem musí vyhovovat. Pokaždé je to sázka do loterie, ale u této knihy se to vyloženě nabízelo. Chvílemi mě obtěžovaly začátky dopisů, kdy se Laurel zaměří na život slavné osobnosti, které zrovna píše. Ne u všech mě to zajímalo a bavilo.

Přátelství, bolest, rodina a ztráta jsou zde podchyceny perfektně. Setkáváme se v knize s problémy, kterým čelíme každý den a musíme s nimi bojovat neustále. Falešné kamarádství, problémy s kluky, smrt blízkého. Nic z toho není jednoduché, ale jsou tu i krásné chvíle, kterých si musíme vážit. Navíc Lauren skvěle popisuje všechny situace a pocity, že nemáte nejmenší problém se do hlavní hrdinky vcítit a prožít její život spolu s ní.

Jednou jsi řekla, že podle tebe jsou lidé hrozně bojácní, když mají přeletět svůj vlastní Atlantik, a podle mě je pravda, že máme životy plné oceánů.

Navíc kniha je doplněna spousty krásných citátů a vět osobností, na který bychom nikdy neměli zapomenout. Už příběh sám o sobě je milý, příjemný, dojemný a dechberoucí, ale spojení s výstižnými citáty je neuvěřitelné. Pozvedne knihu ještě na lepší úroveň.

Není to jen obyčejná romantická young adultka, se kterými se setkáváme každý den. Dopisy jsou jedinečné a nádherné. Zamyslet se nad smrtí není příjemné, ale je nutné. A nad životem taky. Nemůžeme se nechat pohltit minulostí. Musíme myslet na přítomnost a budoucnost, která nám přináší mnoho dalších příležitostí a zážitků, které buď můžeme promarnit, nebo si je užít pěkně na plno.

Komentáře (0)