Dojemně o rodině a ztrátách

recenze

Skřivánci ve válce (2020) / simona8126
Dojemně o rodině a ztrátách
Nakladatelství CooBoo vydalo dobrodružný román pro děti Skřivánci ve válce od Hilary McKayové v polovině září 2020 a představuje ho jako dojemný příběh o lásce a obětavosti určený čtenářům od deseti let.

Osobně bych jej doporučila spíše mládeži od cca třinácti let výše, možná dokonce raději dospělým. Ačkoli v mnoha kladných ohlasech zaznívá názor, že knížka zaujme od samého začátku, pro mě bylo naopak problematické se do ní začíst. Nejsem si jistá, zda by dokázala okamžitě upoutat dnešní děti, které zřejmě přece jen upřednostňují „jednoduché“ příběhy plné akce a napětí, tajemna, magie a nadpřirozených bytostí…

Skřivánci ve válce vyprávějí o dětství a dospívání sourozenců Klárky a Petra. Děj se odehrává mezi lety 1902 a 1924 (tedy i během první světové války). V závěru knihy nechybí poznámka autorky přinášející užitečné informace o světě za příběhem a době, kdy se odehrává. Následuje ještě přehledný slovníček objasňující některé pojmy a jména význačných osobností (bajonet, bryčka, Charles Darwin aj.).

Klárka a její starší bratr Petr tráví každé léto u prarodičů v Cornwallu společně s charismatickým a sympatickým bratrancem Rupertem. Jejich šťastné dny však vždycky v září skončí. Petr a Rupert se vracejí do internátní školy, zatímco Klárka se nudí v domě svého otce, který věčně není doma, a i kdyby byl, nejevil by o ni zájem. Když pak Rupert vyráží jako voják do zákopů první světové války, Klárka získá dojem, že se vše změní. Nic ale není takové, jak si představovala. Dokáže její rodina přežít běsnící válku? Spatří dívka ještě někdy Ruperta?

Příběh začíná ve chvíli, kdy se narodí Klárka. Její maminka jen pár dní po porodu umírá a prakticky všichni kladou její smrt za vinu právě novorozené dívence. Otec by byl nejraději, kdyby Klárka nadobro zmizela. Nebýt babičky (která sice také láskou nehýří, ale aspoň je ochotná se o holčičku i jejího bratra nějaký čas starat), skončila by v sirotčinci. I Petr se k sestřičce chová spíše odtažitě, navíc má výbušnou povahu a není snadné s ním vyjít. Přestože se zdá, že celý svět Klárku odmítá, ona se ke všem chová vlídně a ve všem nachází radost.

Způsob, jakým autorka celou situaci nastínila a rozehrála příběh, pro mě není úplně ideální. Zdá se mi příliš oproštěný od emocí, strohý a samozřejmý, zkrátka ve stylu: „takhle to prostě je: otec je sobec, své děti nemá vůbec rád, ani babička není nadšená, nikdo vlastně Klárku a Petra nechce“. Je to rázné, odměřené a kruté, ale snad právě proto, že se vše konstatuje jako prostý fakt, nevyvolávají ve mně závažné rodinné problémy žádoucí pocity – žádnou velkou lítost, spíš jen údiv a odstup od příběhu.

Teprve později, když se děti na léto přesunou do Cornwallu a setkají se s veselým Rupertem, dostanu šanci se do knížky opravdu začíst. Naneštěstí ani tehdy nepotkávají děti příliš radostné události (vážné poranění nohy, hrozba utonutí aj.). Navzdory tomu jsou dětská léta dokonalá ve srovnání s nástupem první světové války, kdy nahlédneme do hrůz každodenního života vojáků v zákopech i lidí, kteří po nich zůstali doma a strachují se.

Přestože ony hrůzy nejsou podány tak, aby mladší čtenáře příliš rozladily, vážně si nemyslím, že by tato věková skupina (cca 10 let) byla z podobné četby dvakrát nadšená, ale starší čtenáři (případně dospělí) by ji zajisté ocenit mohli. Skřivánci ve válce koneckonců nabízejí zajímavé a věrohodné postavy, hezké popisy prostředí, okamžiky plně prožitého štěstí i smutku a – díkybohu – i osobitý humor. Ačkoli zachycují chmurnou náladu válečných let, končí nadějí. Zejména dívky, které mají rády historické, dojímavé a staromódní rodinné příběhy (a mezi jejichž oblíbenými tituly se nacházejí díla jako Anna ze Zeleného domu nebo Heidi), si tento román zamilují.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a společnosti Albatros Media.

Komentáře (0)

kniha Skřivánci ve válce recenze