Doctor Who podruhé v češtině

recenze

Dalecká generace (2015) / Mariella (213 views)
Doctor Who podruhé v češtině
Po Závoji smutku přišla na řadu i další Doctor Who kniha přeložená do češtiny. Třebaže Závoj má hlavní chyby především v ději, někteří ji spatřovali i v překladu, což od Dalecké generace lehce odrazovalo. Nutno podotknout, že neoprávněně.

Dalecká generace je, jak sám napovídá název, plná Daleků. Také ji ostatně napsal Nicholas Briggs, který těmto úhlavním nepřátelům Doctora propůjčil svůj hlas. Tím Doctorem, který se jim tentokrát postaví, je Jedenáctý. A společník? Tři malé děti, na které náhodně narazí - tedy ne úplně náhodně, spíše vinou spletitých událostí, proslulého timey-wimey.

Nicméně tři děti - Sabel, Ollus a Jenibeth - nejsou Doctorovým hlavním problémem. Jsou to Daleci, kteří jsou nepochopitelně v této části vesmíru považovány za ty dobré. Dalecká nadace spravuje přeci Světy na výsluní - úžasné a dokonalé planety, kde vám nic nebude chybět a budete se mít dobře. Dokonce i tváří tvář Doctorovi se Daleci zachovají podivně - a nic nedává vůbec žádný smysl, zvlášť když se k tomu připočte tajemství rodičů dětí a archeologické bádání, které nevyhnutelně směřuje k objevu, který by mohl zničit naprosto vše.

Jako tomu je i u jiných Doctor Who novel, i zde se postupně na scéně objevují různé postavy - na začátku se setkáte například s novinářkou Lillian, která svou hlavní roli ale zahraje až později. Nutno podotknout, že zdejší hrátky s cestováním časem jsou příjemné a dávají smysl - jen si člověk musí počkat na konec, podobně jako když skládáte puzzle.

Kniha je psaná příjemně. Není to ten lehce dětský styl ze Závoje smutku, nýbrž vyspělý, který si zároveň od samotné postavy Doctora drží lehce odstup, vysvětluje sice, jak se cítí, ale jako vypravěč, který stojí kdesi mimo. O to více je to osvěžující, když se - alespoň dle mého názoru - podařilo skvěle vystihnout povahu, chování i motivy Jedenáctého Doctora. Většinu času sice stále působí jako dítě - jako velké dítě, které hlídá tři menší - ale zároveň dokáže předvést i jeho temnější stránku, ukázat strach pramenící z něčeho, co nechápe, či bolest způsobenou ztrátou.

Je pravda, že jak už to bývá, může konec vyznít lehce... dětinsky. Pár zázraků a je to hotovo, třebaže nikdo toho neudělal "až tak moc". Ale tady to dává smysl - a vážně dobrý, promyšlený od začátku až do konce. Doctor Who knížky nejsou krváky a ani tam lidé zbytečně neumírají - a tak, co jiného od toho čekat. Nečekejte žádné paradoxy, vážně ne.

Co se týče překladu. Můžete si oddechnout, sonáče tu moc není - ale najdete ho, v DW skupině se o tom diskutovalo a překladatelé si za tím stojí. A i když mi to moc nejde do uší, nejsem takový expert na angličtinu, abych našla něco, čím by se to dalo nahradit.
O něco víc mě štvala přivlastňování jména od TARDIS. Zatímco v Závoji se to objevilo snad jen jednou, v Dalecké generaci se jedná o jev mnohem častější. Přitom věci jako TARDISiny motory se dají vcelku snadno nahradit a i co se týče češtiny, přijde mi to přijatelnější.

Nicméně, Dalecká generace mě přivedla k tomu, že jsem vážně ráda za překlad - i když Doctor Who knížky čtu i v originále. Jenže než se prokousáte angličtinou, chvíli to trvá, občas si nejste jisti, zda jste to pochopili správně a podobně. Daleckou generaci jsem přečetla za jedno ráno, vážně dobře se to četlo (i když přiznávám, že zrovna k Dalekům mi sedí víc angličtina) - a co si budeme povídat, člověk ocení překlad spíš u knihy, která ho baví.

Dalecká generace je skutečně pohodové čtení na dlouhý večer - i když vám moc dlouho nevydrží. (Pokud hledáte zábavu na měsíce, pusťte se místo toho do klasických sérií.) Jedenáctý Doctor je tu fajn, ztřeštěný, naštvaný, dětský i smutný. Dalekové jsou možná místy netypičtí, bez obvyklého "Vyhladit!", ale je zajímavé zjišťovat, co mají pod svými příjemnými maskami za lubem. Dětské postavy jsou zajímavé a zcela určitě vás nejednou pobaví.

A zcela určitě i dobrá kniha pro někoho, kdo by chtěl s DW knížkami začít - protože má to, co by dobrá kniha měla mít, a přitom se drží velmi věrně seriálové předlohy - třebaže od jiných jí chybí výraznější narážky na klasika - ne že by to nutně musela být chyba, místo toho má narážky například na audio příběhy. I když přiznávám, že stále mám o něco radši Engines of War a Silhouette - ta, mimochodem, je spolu s The Crawling Terror další knihou, která vyjde v českém překladu.

Komentáře (0)

kniha Dalecká generace recenze