Do Norska za Vánocemi, dobrotami a příběhem nejen minulým

recenze

Strom splněných přání (2020) / Libi.livres
Do Norska za Vánocemi, dobrotami a příběhem nejen minulým
Tuto knihu jsem si vybrala jak pro její hřejivou hygge obálku, tak i pro neméně zajímavý příběh, který sliboval lásku, cestování, dobroty ale i zápletku z minulosti prolínající se do současnosti.
Kniha se četla velice lehce a svižně ubíhala, nejvíce jsem si na ní užívala prostředí krásného Norska, ve kterém se děj odehrával a mohla jsem tak spolu s hlavními hrdiny projít krásné nejen přírodní památky a místa, ale také zakusit norské dobroty a poznat tamější život. Dále se mi velice líbilo, že současný děj byl okořeněn tajemným příběhem z minulosti, který již zahalil háv času a souvisel s událostmi druhé světové války. Na druhou stranu musím říci, že mi moc nepřirostli k srdci hlavní hrdinové, a co se týká vedlejších postav, tak někteří spoluúčastnici novinářského výletu do Norska, zde byli vyloženě zbyteční, jelikož v knize bylo pouze sem tam zmíněno jejich jméno a nijak zde výrazně nefigurovali ani se nijak nerozvíjeli či se nepřičinili k ději. Ani hlavní hrdinka Jane nebyla úplně má krevní skupina, jelikož ač neustále zmiňujíc jak je zničena rozchodem s povrchním ňoumou si hned na první dobrou našla úplně stejného, ne vlastně ještě horšího sebestředného troubu ač by jste vůbec z děje pochopili jak k tomu došlo. Takže zamilovaná dějová linka se nesla v opačném smyslu než měla, jelikož pan pravý zde po celou knihu vystupoval na druhé koleji. Hlavní hrdinka prokoukla uvedeného lotra, ne počkat ona ho vlastně ani neprokoukla, nýbrž už to bylo nad hory jasné (byť s její inteligencí a vztahovou historií si říkáte jak je možné, že to nevidí, jelikož ani o lásku k němu nešlo, že by ji zaslepila), na což si hned vzápětí uvědomila, že je obrovsky zamilovaná do pana pravého, kterého celou dobu přehlížela a nezdál se jí nijak přitažlivý. Stejně do očí bijící je z ničeho nic vzniklé obrovské přátelství všech účastníků výletu, byť celou knihu kolem sebe jen prochází a nemají se mezi sebou všichni rádi. Také nelze nezmínit, že námětem tj. odjezd skupinky novinářů do severské země, kde ji hrdinové poznávají nejen okem, chůzí ale i chutí, mi tato kniha silně připomínala moji milovanou Kavárnu v Kodani od Julie Caplin. Bohužel v porovnání s "kavárnou", "strom" naprosto propadá, jelikož tam jsou pod taktovkou Julie Caplin brilantně vykreslené postavy, které od sebe snadno rozeznáte a které s dějem knihy rostou a Vy milujete vedlejší postavy stejně jako ty hlavní a užíváte si to pravé jiskření mezi nimi a hygge atmosféru.
Dohromady tedy musím říct, že hrdinové a vztahová linie nic velkolepého, ale co bylo senzační a určitě proto kniha stojí za přečtení, bylo překrásné prostředí Norska, popisované mňaminky a hlavně i příběh z minulosti a jeho postupné rozplétání až do nečekaného vyústění. Doporučuji jako lehký milý a odpočinkový hygge koktejl, který má od všeho něco a své nedostatky určitě vynahrazuje jinými svými plusy.

Komentáře (0)

kniha Strom splněných přání recenze