Do boje za krále

recenze

Království meče (2017) 4 z 5

/ Henriette

Již počtvrté se na stránkách knížky Království meče setkáváme s našimi oblíbenými hrdiny - Wolframem Katzingerem z Olšové, Čeňkem z Vřesova a Benešem z Vřesova. Autor ve svém vyprávění navazuje na předchozí díly a vede ony muže do dalších dobrodružství. Na prvních cca 40 stránkách shrnuje události předchozích tří knih, podle mě až zbytečně pečlivě. Nepředpokládám, že by někdo tuto sérii četl na přeskáčku, protože by z toho pak nic neměl. A pro toho, kdo čte díly po sobě, je Niedlovo shrnutí až příliš podrobné. Sice je fajn, že připomene, co se odehrálo dříve, protože je fakt, že člověk po nějaké době trochu zapomene a já osobně mám větší problém s tím, že se mi příběhy těchto rytířů trochu slévají s jinou autorovou sérií, ale i tak to bylo až přehnané.
Když se prokoušeme vzpomínkami na předchozí díly, rychle vklouzneme do nové situace. Wolfram nyní působí v družině českého krále a má na starost jeho bezpečnost. Kromě rytířských povinností jej však král využívá i jako občasného rádce.
Čeněk z Vřesové je nyní panošem Jana Lucemburského a tak k němu má rovněž blízko. I on si polepší a zároveň se kromě nalévání králových číší zúčastní i své první opravdové bitvy. Král totiž stojí nejen proti české šlechtě, která proti němu v čele s pánem z Lipé strojí úklady, ale je třeba zjednat pořádek na Moravě a vypořádat se s Matoušem Čákem, který na ni činí výpady z Uher. Krále a jeho vojsko proto čeká velká bitva.
Do stejné bitvy se chystá i třetí z našich hrdinů - Beneš z Vřesové. I když většinu času nyní tráví na svém panství, kde staví nový hrádek namísto vypálené dřevěné tvrze, je povinován vojenskou službou svému pánu - Oldřichu z Rožmberka sedícímu na Krumlově. A Oldřich se zase musí zúčastnit královy bitvy.
Nemusím už asi opakovat, že pan Niedl píše velmi čtivě, poutavě a jeho historické romány se čtou jako pohádka. Příběhy hrdinů jsou velmi dobrodružné, napínavé a plné zvratů. Čtu všechny jeho historické romány velmi ráda a ani Království meče mě nezklamalo. I když, jak už jsem zmínila výše, mi trochu splývá s jinou autorovou sérií, kde byl hlavním hrdinou Hynek Tas z Boru. Je to hlavně tím, že většina příběhu se odehrává v jižních Čechách. To je ostatně také jeden z důvodů, proč tyto série tak ráda čtu. V jižních Čechách sama žiji, dokonce nedaleko Českého Krumlova, kde sídlí v naší knize Oldřich z Rožmberka. Mám tudíž pocit, jakoby se příběh odehrával přímo přede mnou. Jednak popisovaná místa dobře znám a jednak autor je popisuje velmi pěkně.
Oproti předchozím dílům se Království meče příliš kvalitou neliší. V první části bylo více bojování, což bych v jiných knihách příliš radostně nevítala, ovšem pan Niedl dokáže i z bitvy udělat dobrodružné a napínavé čtení. Ve zbylých částech knihy na mě opět začínalo dýchat teplo domácího krbu, přestože Beneš ještě svůj hrádek nedostavěl a žil ve srubu. Už to však vypadá jako domov. A Wolfram po návratu ke své milence z předchozího dílu překvapí patrně nejvíce.
Království meče se mi četlo opět velmi dobře. Hltala jsem příběhy svých oblíbených hrdinů jedním dechem a jedinou chybu, kterou knize vytknu (kromě zbytečně zdlouhavého opakování na začátku) je její délka. Kniha je totiž příliš krátká! Tak skvělých čtivých románů totiž není nikdy dost a já jen doufám, že autor svou sérii hned tak neukončí. Zatím tomu naštěstí konec této knihy nenasvědčuje.
Království meče nemohu jinak, než opět doporučit, a to především milovníkům historických románů z českého prostředí. Rozhodně je však potřeba číst celou sérii postupně a nepřeskakovat.